Články ze Slovana/Pozorovatel politický (1)

Články ze Slovana Karel Havlíček Borovský
Sliby a obležení	Pozorovatel politický	Bohuslava Balbina obrana národu slovanského, zvláště českého

Údaje o textu
Titulek:	Pozorovatel politický
Autor:	Karel Havlíček Borovský
Zdroj:	citanka.cz
Vydáno:	Slovan, 1850 - 1851
Licence:	PD old 70

H. B. Poučné jest časem čítati „Oest.-Reichszeitung “, vládní to noviny vídeňské, neboť vrána vedle vrány sedá, rovný rovného si hledá. V čísle od 26 května čteme tam v dopisu z Paříže: „Jisto jest, že zde dříve neb později boj vypukne. Neboť se nesmí mysliti, že jest změna volebního řádu již poslední. Brzy se předloží ještě jině návrhy k sesílení moci vládní. Porotci se zastrašuji vyhrůžkami, zvláště na venkově a zapomínaji na svou povinnost. Musejí se tedy regulovat, aby se předešlo těm pohoršlivým za nevinného uznáváním, které pozorujeme každou chvili. Konstitující sněm učinil revisi ústavy skoro nemožnou, poněvadž bude vždy čtvrtina kopce (tak se jmenuje levice) ve sněmu, která svým veto zničí každý pokus.“ Musíme tedy tato slova z „Reichszeitungu“ přeložiti do jiné, srozumitelnější češtiny. Totiž není dost na tom, že se chudšímu lidu chce zase právo hlasování odejmout, ale také porota jest těm panům reakcionářům francouzským nepříležitá, proto že každého neodsoudí, koho oni nenávidějí. Proto prý se musí regulovat. A také ta ústava, kterou konstitující sněm francouzský ustanovil po vyhnání Ludvíka Filipa, se nelíbí, jen že ještě ta čtvrtina poslanců z levice radí v tom, aby se změnila. K tomu se tedy musí také vynajíti nějaký klíč! - Zkrátka, pozorujeme, že takoví lidé svobodě občanské rozumí jen tak, aby se konalo všecko jak oni chtějí, a když se tak neděje, již přemýšlejí na prostředky, kterak by to zvrhnuli. Co ale jest despotie jiného, než vláda dle libosti a ne podle vůle většiny lidu.

Vidíme také zároveň, jak celá evropská reakce nyní ve francouzích dělá experimenty, podaří-li se to tam, podaří se to všude.

Zároveň ale čteme v tom samém čísle „Reichszeitungu“ a sice též v dopisu z Paříže, hroznou chválu Rakouských Slovanů! Při tom jsme se zarazili! To není myslím nadarmo! Když nás vládní noviny trochu chválí, jsou k tomu vždy důležité príčiny. Za časů války uherské a vlašské, a za panování frankfurtské strany ve Vídni, chválili nás také! Podivná věc, myslil bycb skoro, že se zas budou brzy naše dobré služby potřebovat. -

Dočítam se též jinde, že páni biskupové chtějí dostati kontrolu nad náboženským a školním fondem. To byla od jakživa slabost těchto pánů, že odkazovali věřící na království nebeské, ponechávajíce sobě království mamonu. Věru, podivná věc, jak hluboko církev sahá do financí! -

Pan biskup Litoměřický zpozoroval zase, (jak ve své kurendě praví), že prý v Čechách protestantská strana používá nynejších církevních poměrů k politickým účelům. Dle toho soudím, že naši páni biskupové všichni k protestantské straně náleží, neboť právě oni nejvíce použíti chtějí poměrů církevních k politickým účelům, a rádi by se do celé světské vlády míchali.

Pan biskup Brněnský zase zpozoroval hrozné kacířství v „Moravských Novinách“, - ovšem jen zázračným způsobem skrze zjevení, nebo sám ani tolik moravsky neumí, abv jim mohl rozumět.

Abychom již zůstali při biskupích, radujme se také z toho, že již prý tento týden tiskem vyjdou ve Vídni všechny spisy týkající se porad biskupských ve Vídni, a radujeme se proto, poněvadž doufáme, že skrze svobodomyslnost, snášenlivost a pravou apoštolskou mysl, která se v nich nepochybně jeviti bude. všichni zahanbeni budou, kteří až posud proti pánům biskupům psali a mluvili. To se zas přece jednou něčím radikálním potěšíme! Bojíme se jen, aby vojenské úřady neb jiné politické tento spis nezabavily. To by byla rána pro všechny svobodomyslné katolíky! Nedopouštěj ........

Nový náš arcibiskup, kníže kardinál Schwarzenberg, odstěhuje prý se již brzy do Prahy. Jest prý štědrý k chudým! Poněvadž ale vlastně třetina všech příjmů z praebend chudým náleží, tedy vypadne v Praze asi 100.000 zl. v. č. od arcibiskupa na chudé z povinosti, - ostatní teprve z dobročinosti. Musíme ale též doufati, že štědrota k chudým není jediná vlastnost nového pana arcibiskupa a zvláště doufáme, že k nám neuvede jezovity.

De mortius non nisi bene, to však neplatí o císařích a králích, o nichžto se teprva po smrti (zrovna na opak) něco, co bene není, říci může. My však o císaři Františku tentokrát nic jiného neřekneme, než že jeho sochu v noci postavili do pomníku na nábřeží v Praze, o kterém se vůbec myslilo a přálo, že tam bude postavena socha císaře Ferdinanda. Proč ne ve dne, proč v noci? -