Články z Národních novin/Amnestie v Uhřích

Články z Národních novin Karel Havlíček Borovský
Dalemilova kronika česká	Amnestie v Uhřích	Rovnoprávnost

Údaje o textu
Titulek:	Články z Národních novin
Podtitulek:	Amnestie v Uhřích
Autor:	Karel Havlíček Borovský
Zdroj:	citanka.cz
Vydáno:	Národní nowiny 1848-1850
Licence:	PD old 70

(N. N. dne 14. října 1849.)

Již několikráte uvedli jsme v našich novinách články z vídeňských časopisů, neschvalující tak četné popravy v Uhřích, avšak nemůžeme se zdržeti po nejnovějších zprávách z Aradu a z Peště opět se k této věci navrátiti.

Všeobecně se očekávala amnestie, která za politické pozdvižení všude obyčejně nastupuje tam, kde povstání tak všeobecně celé země se zmocnilo, jako jsme to ve Vlaších a Uhřích viděli; tam již skutečně nezbývá nic než amnestie, protože pustiti zákonu plný běh bylo by nemožné - (neboť nelze přece miliony lidu odpraviti, jako zákon žádá) a odpraviti některé a jiné zcela bez trestu nechati, jest urážka citu, slušnosti a spravedlnosti. Tím více však zarmucující jést nynější neočekávané popravování v Uhřích, když s jedné strany vidíme hlavní vůdce buď uprchlé buď zcela bez trestu (Görgey), pak posádku Komárenskou v pokoji do cizích zemí se rozcházejicí po kapitulaci v každém ohledu čestné, jakou jen může nepřítel nepříteli sobě rovnému povoliti: a s druhé strany vidíme věšeti, mezi vojsko za sprosté strkati, na pevnosti a do vězení odsuzovati a mrskati potupně, často zajisté s menší vinou než mají ti, kteří docela bez trestu odešli. My nejsme zajisté žádní přátelé Maďarů, což jsme po celý čas vojny příliš určite a odhodlaně vždy osvědčili slovy i skutky; ale můžeme říci, že i nás pokaždé hluboká žalost schvátí, když slyšíme o nějakém odpravení neb krutém odsouzení v Uhřích. Co má vláda z takové, ať díme nejméně, pomsty ? Za skutečný zákonný trest beztoho takové věci se v Uhřích od národu nepovažují, neboť jest známo, že v podobných politických rozepřích a povstáních každá strana svou věc za spravedlivou drží, a tedy po nešťastně ukončeném boji nemůže odpravování svých až posud milovaných a vážených vůdců nikdy za zasloužený trest považovati. Proto také vzbuzují tyto popravy jen větší kyselost a zarputilost v národu a neodstraší nikoho: a přece by měla vláda jen k tomu hleděti, aby již konečně po nevyhnutelných bojích nastala doba smiření, doba pokoje a dalšího zákonitého rozkvětu obnoveného Rakouska. Na tento způsob ale nenastane nikdy, a špatnou službu prokázali dynastii ti, kteří jsou příčina krutého odsnzování a trestání v Uhřích. Až posud mělo Rakousko dvoje místo bolné, Vlachy a Polsko: teď se obáváme, že budou Uhry třetí.