Přeskočit na obsah

Zvony a zvonky/Střízlík

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Střízlík
Autor: Josef Václav Sládek
Zdroj: SLÁDEK, Josef Václav. Spisy básnické, Díl II.
Online na Internet Archive
Vydáno: In: Spisy básnické: Souborné vydání ve dvou dílech. Praha, J. Otto 1907. s. 194 – 196.
Licence: PD old 70

Ve smrčině, doubravině
jenom se to kmitne,
jako v mžení do lupení
zlatý paprsk svitne.

A jak letí, neslyšeti
ruchu od křidýlek,
jenom tiká, tiká, tiká
jakýs všudybylek.

Když ho přece na větévce
spatříš, nebo v mechu,
jak tu šuká, ťuká, muká
v spěchu, bez oddechu!

Špetka peří, — kdo to věří?
— je to zrovna k smíchu! —
že v tom tvoru vidět boru
nejstatnější pýchu!

Ba, že silou nezadá si
orlu, ptáků králi,
chrabrý, čilý, roztomilý
ten náš střízlík malý!

V lětě, ráji, což se mají
k světu všichni ptáci,
ale když pak na podzimku
vichr zaburácí!

Řeknou: „Vale! — nad vše stále
dobré bydlo platí.“ —
On však řekne: „Zůstaneme,
budeme se rváti!“

A když rázem zima mrazem
ustraší i lidi,
se střízlíkem, trpaslíkem,
pranic nepořídí!

Proti sněhu, vichrů šlehu
má on vůli svoji
a v tom malém, drobném tílku
silné srdce k boji!