Zvony a zvonky/Kuráž

Zvony a zvonky Josef Václav Sládek
Střízlík	Kuráž	Zahrajem si na vojáky

Údaje o textu
Titulek:	Kuráž
Autor:	Josef Václav Sládek
Zdroj:	SLÁDEK, Josef Václav. Spisy básnické, Díl II. Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Spisy básnické: Souborné vydání ve dvou dílech. Praha, J. Otto 1907. s. 196 – 197.
Licence:	PD old 70

Kdo chrániti nám bude dům
a špýchar, chlév a sad,
až hlídati je přestane,
kdo hlídal dosavad? —
Kdo bděl tu jako věrná stráž
všem zlobným škůdcům vzdor:
náš věrný soudruh, přítel náš,
náš Kuráž, všech psů vzor!

Ba, že to není sprostý pes,
jak po Čechách jich dost,
co ke každému lísají
se za úsměv a kost!
Ba, že to není sprostý pes,
on ubrání svůj dům
i proti cizím zlodějům,
i proti jejich psům.

Na statku se nám narodil
a má to za svou čest,
on ví, co statku náleží,
a kdo tu doma jest.
A mnohou ránu utržil,
jak dnem i nocí bděl; —
ba, hospodář by poslední
s ním kůrku dělit měl!

Kdys míval zuby z ocele
a v tlapách sílu lví,
však nyní hlas mu selhává
a hlava šediví.
A ze všeho mu zbylo jen
těch dobrých očí pár: —
náš přítel ze všech jediný,
náš Kuráž už je stár!

A kdo nám bude chránit dům
a na škůdce mít hon?
Ba, v domě bude mladší pes
a na výměnku on.
Však do smrti se dobře mít
tak bude jako dnes.
A po něm bude Kuráž zvát
se zas ten mladší pes!