Zpěvy lidu srbského (Kapper)/Z daleka dva hrady bělají se

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Z daleka dva hrady bělají se
Autor: trad.
Zdroj: Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf
Licence: PD traditional
Překlad: Siegfried Kapper
Licence překlad: PD old 70
Index stran
Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf

Z daleko dva hrady bělají se;
v jednom v tom je karafiát Jovo,
v druhém v tom je cukrová panenka.

I dal vzkázat karafiát Jovo,
vzkázat dal té cukrové panence:
„Pomáhej ti pán bůh, můj cukroušku!
Přepodivné doslechnul jsem zprávy,
zprávy, kterak tenounce prý předeš.
Přeslici tož posýlám egyptskou,
vřeténko ti k tomu zelencové,
ať sto loket napředeš mi plátna.
Co ti zbude, z toho, můj cukroušku,
z toho upřeď na košilku sobě;
košilkou — ač budeš-li ji nosit! —
vypínej se, a mně pochloubej se!“

Což jakmile dívce vyřídili,
Jovu zase dala ona vzkázat:
„Pomáhej ti bůh, karafiátku!
Předivné jsem doslechla se zprávy,
zlatníka prý nad tebe že není.
Jehlici tož posýlám ti zlatou,
bys mi stav z ní ukoval i s brdly.
Co ti zbude, z toho, můj zlatníčku,
z toho zlaté ukovej si toky,
tokami — ač budeš-li je nosit! —
vypínej se, a mně pochloubej se!“