Zpěvy lidu srbského (Kapper)/Asan-agině

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Asan-agině
Autor: trad.
Zdroj: Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf, s. 130–133
Licence: PD traditional
Překlad: Siegfried Kapper
Licence překlad: PD old 70
Index stran
Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf

Na měkkém na loži Asan-aga
o půlnoci povídá své chotí:
„Ctná kaduno,[1] choti moje věrná,

buďto roď, anebo k rodu vrať se,
a já jinou sobě vezmu ženu!“

Načež jemu počestná kaduna:
„Kterak rodit mám, když bůh mi nedá?“

Což když Asan z úst jí slyšel aga,
svaty zval, šel sňatek slavit nový.

Šťastné s nimi k nevěstě se dostal,
šťastně domů s nevěstou se vrátil.

Na blízku pak když už byli dvorů,
bratru Asan-aga svému velí:
„Karanfile, bratře ty můj rodný,
všech ty svatů do dvora jdi přední,
Snachu svou, mou posud ženu věrnou,
dříve než tam vejdem, usmrtíš mi!
Pak-li jí tak, bratře, neučiníš,
bůh jak vládne, usmrtím já tebe!“

Vida bratr, jinak že už nelze,
usmrtit svou ubíral se snachu.

Když jej tato z opodálí zřela,
přede dvory v ústrety mu vyšla,
je-li zdráv, ho srdečně se ptala:
„Vítam tebe, děveři můj drahý!“

On však drze osopí se na ni:
„Vari, snacho! Z cesty se mi uhni!
Ať tě kůň můj nepokope bujný,
šavle má tě neposeče ostrá,
zlostí děveř ať se neprohřeší!“

Řečí touto bolně zachvácena
na kolena před ním klesne žena:
„Staň, děveři, prstene můj zlatý,
staň se vůle páně! Setni hlavu,
nepřetni jen nad pasem mi srdce,
neboť pod ním živé nosím děcko!“

Slova tato sotva domluvila,
živé děcko již již porodila,
děcko živé, pachole přemilé.

Vida děveř štěstí z nenadání,
dal se bratru z dáli do volání:
„Mně, bratříčku, malou výhodičku,
tobě za to milé pacholátko!“

Což jakmile Asan-aga uslech’,
slušnou bratra výhodou hned dařil,
a to svojím osedlaným koněm,
na kterém jel pro novou si ženu.

Choť svou na to na ruku vzal milou,
do dolami děcko, nes’ je domů.
A tu když ji pouložil pěkně:

„Odpočni si,“ prál, „má duše drahá,
neboť mnoho dnes jsi vykonala: —
den slavnostní děveři strojilas,
a synáčkem muže obdařilas!“

  1. kaduna (tur.) = vzácná paní.