Zpěvy lidu srbského (Kapper)/Alaj-bežka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Alaj-bežka
Autor: trad.
Původní titulek: Пречи муж од матере (Тужно тужи алајбеговица)
Zdroj: Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf, s. 133–135
Národní knihovna České republiky
Licence: PD traditional
Překlad: Siegfried Kapper
Licence překlad: PD old 70
Index stran

Zastýskala sobě Alaj-bežka
Alaj-begu u kolena sedíc:
„Alaj-beže, hospodáři drahý,
devět, ach, dnes, beže, tomu roků,
matinku svou co jsem neviděla; —
ráda bych ji navštívila zase!“

Totě tuze begu bylo líto,
a nad chotí slitovav se svojí:
„Přivstaň sobě,“ prál, „má choti milá,
před úsvitem, dennice než vznikne,
upeč koláč, hospodyně, bílý,
a pak k své jdi na návštěvu matce!“

Což když Alaj-bežka uslyšela,
radostná vskočila utěšená,
před úsvitem časně přivstala si,
z mouky bílé koláč upekla si,
a pak k své šla na návštěvu matce.

Na prvním však noclehu když byla,
hle, tu posel a za ním hned druhý:
„Vrať, o Alaj-bežko, vrať se domů,
neboť obě umřely ti dcery!“

Avšak poslům Alaj-bežka na to:
„Nevrátím, o poslové, se domů,
třebas oba synové ať zemrou,
dokud matinku svou nenavštivím!“

Na druhém pak noclehu když byla,
hle, tu posel a za ním hned druhý:
„Vrať, o Alaj-bežko, domů vrať se,
neboť mrtvi synové ti oba!“

Avšak poslům Alaj-bežka zase:
„Nevrátím, o poslové, se domů,
třeba by sám Alaj-beg mi umřel,
dokud matinku svou nenavštivím!“

Na třetím pak noclehu když byla,
hle, tu posel a za ním hned druhý:
„Vrať se domů, Alaj-bežko, vrať se,
neboť sám, věz, Alaj-beg ti mrtev!“

Což když Alaj-bežka zaslechnula,
jinak že nemůže, nahlednula,
k bílým nazpět dvorům svým se hnula.

Do nich pak když zpátkem byla vešla,
naříkala jako žežulice,
oblétala jako lašťovice:
„Dcery moje, ranní basaličky,
synové mí, sokolové moji,
Alaj-beže, nejtrpčí mé hoře!“

Nevyřknula, duši vypustila.