Ze říší přírody/Čáp a křepelka

Ze říší přírody Alfons Bohumil Šťastný
Jak stal se lev králem zvířat	Čáp a křepelka	Červenka

Údaje o textu
Titulek:	Čáp a křepelka
Autor:	Alfons Bohumil Šťastný
Zdroj:	ŠŤASTNÝ, A. B. Ze říší přírody. Praha: M. Knapp, 1891. s. 9–10. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Když Bůh stvořil čápa, dal mu tělo podobné husímu a jen krátké nohy. Čáp nemohl však broditi se v bahně a proto bylo mu často snášeti hlad. Tedy odebral se k Bohu a prosil ho, by mu z té bídy pomohl. Dobrotivý Bůh smiloval se nad ním a nařídil mnohým ptákům, aby čápovi dali nějakou čásť ze svých nohou. Nejvíce přispěly mu vlaštovky. Tu došlo i na křepelku. Tato však nechtěla svoliti než pod tou výminkou, když jí čáp zaplatí.

Čáp podvolil se žádanou částku jí zaplatiti, až jen se vrátí z jižních krajin, kde je plno pokladů.

Upokojená křepelka utrhla si čásť zadních prstů, a čáp měl nyní dlouhé, štíhlé nohy.

Když léto chýlilo se ku konci, odletěl čáp na jih. Příštím pak jarem vracel se domů přes moře. Tu vypadly mu peníze křepelce určené a ponořily se do moře.

Smutně přibyl čáp do své otčiny.

Když ho křepelka spatřila, počala pronikavě křičeti: „Pět peněz! Pět peněz!“

Čáp, nemoha snésti její křiku, odletěl na vysoký komín, kdež si vystavěl hnízdo. Lakotná křepelka od té doby stále volala: „Pět peněz! Pět peněz!“

Poněvadž bydlela jen v polích, a čáp zase na vysokých místech, nemohla ho nikdy dostihnouti.

Když nastal podzim, vzpomněla si, že čáp v ten čas putuje na jih. Tedy vydala se za ním na obtížnou a namáhavou cestu, stále volajíc: „Pět peněz! Pět peněz!“

Od toho času ubírají se křepelky vždy na jih, aby upomínaly čápy o slíbené peníze.