Základy harmonie a zpěvu/Předmluva

Základy harmonie a zpěvu Josef Leopold Zvonař
	Předmluva	O zvuku a jeho sluchem uznamenání

Údaje o textu
Titulek:	Předmluva
Autor:	Josef Leopold Zvonař, František Josef Řezáč
Zdroj:	Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha: 1861
Licence:	PD old 70
Titulní strana

Posýlajíce tuto knihu, první toho způsobu v mateřrském jazyku našem do světa, uznáváme za potřebné, abychom se zmínili, který byl účel náš při jejím spisování, a kterými zásadami jsme se řídili. Hlavním účelem naším bylo, abychom podali národním učitelům, jelikož jsou učiteli hudby vůbec a zpěvu zvláště, knihu, ve kteréž by prozatím, než bude jiných pro každý předmět zvláštních kněh, nalezli vše, čehož uměti potřebují, aby mohli důstojným způsobem službu ředitele kůru, varhaníka, choralisty a učitele zpěvu s vědomím a rozumem, a nikoli pouze mechanicky zastávati. Tím se vysvětluje, proč přicházejí v knize úvahy krasoumné, proč se v ní jedná o harmonii, zpěvu obecném i rituálním, jakož i o řízení figurální hudby. O posledních dvou předmětech nemohli jsme pro obmezenost místa šíře mluviti; museli jsme se obmeziti na nejhlavnější věci a jich nejdůležitější stránky.

V části o harmonii nešlo nám o to, abychom postavili nový systém, nébrž abychom podali všecko co obsahuje starší theorie, jakož i abychom učitelstvo naše obeznámili s náhledy nových theoretiků. Myslíme, že kdybychom zvláštní systém podali, zůstala by mezera v naší hudební literatuře, která se nehonosí ještě žádnou theorií dle starších zásad a náhledů: nemohli jsme ale také mlčením pominouti, které jsou vymoženosti nových časů na poli hudební theorie, poněvadž bychom za duchem času zůstali, což by se mohlo vykládati, jakobychom byli protivníci pokroku. Bylo tedy potřebné, abychom dali přehled obého.

Články o stupnicích s pohyblivým půltónem a s postupem do zvětšené sekondy, jakož i o rozvržení příbuznosti tónin na tré stupňů, jsou věci, které se v jiných theoriích, jak dalece spisovateli známo, nenalezají. Tušíme že článek o stupnicích s mnohým odporem se potká, avšak bez příčiny; neboť jím není zrušena normální C-dur stupnice, která ve svém právu zůstala, a jen několik pozoruhodných a zajímavých družek dostala. Stupnice s postupem do zvětšené sekondy jsou přirozené, a mají mnohý analogon ve veliké přírodě, zvláště v rostlinstvu.

Ostatně nemíníme, aby učitel vše, co v díle obsaženo, s žáky sdělil, nébřž aby si mnohé, co se pro žáky méně hodí, pro zvláštní případy a pro nevšední talenty za lubem podržel. Zároveň žádáme, aby každý, kdož knihy této užije, vše dobře promyslil, a mnohé považoval toliko za nit do ruky mu položenou, po kteréž by se klubka dodělal.

Celá kniha nechť se považuje za sebranou látku, kterou svým časem zpracujeme, až budou naše poměry i umění hudebnímu příznivější, abychom každému předmětu, kterého jsme se jen dotkli, mohli zvláštní knihu věnovati.

Co se týče výrazů, užili jsme mnohých dobrých starých, jichž čeští hudebníci dávno užívají; při nových hleděli jsme k tomu, aby byly prostonárodní. Kdoby nám o lepších pověděl, napřed díkem zavazujeme se, slibujíce, že jich příště užijeme.

V Praze dne 1. srpna 1861.

F. J. Ř.   J. L. Z.