Základy harmonie a zpěvu/Melodie. Akord. Harmonie. Interval

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tón sám o sobě nemá významu; toho teprv nabývá ve spojení s jinými tóny, kteréžto děje se dvojím způsobem, a sice: nástupmo či nastupováním, když se kráčí jaksi prostorně od jednoho tónu k druhému; a současmo či současněním tónů, totiž udá-li se jich více na jednou. Nástupným spojováním tónů povstává pěv, zpěv či melodie; současným pak souzvuk neboli akord. Spojí-li se více melodií a ty shodují-li se vespolek, povstane harmonie aneb libozvuk.

Porovnáme-li dva buď nástupmo aneb současmo po sobě jdoucí tóny, shledáme, že jsou více méně od sebe odlehlé, vzdálené. Tato odlehlost či vzdálenost dvou tónů od sebe nazývá se interval či prostor, a sice v prvním případě melodický, v druhém pak harmonický. Nejmenší melodický i harmonický interval, jehož se v praktické hudbě užívá, jest chromatický půltón, ku př.


\new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" instrumentName = #"1. "} {c''2 cis'' \bar "||" d'' des'' \bar "||"}

Půltón ten se pozná dle toho, že jest jeden neb druhý z obou těch tónů pouhé zvýšení nebo snížení předešlého, a že oba dva v notové soustavě jedno a totéž místo mají.

O něco větší interval než chromatický půltón, jest půltón diatonický; ku př.


\new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" instrumentName = #"2. "} {\relative b' {b2 c \bar "||" e f \bar "||" gis, a \bar "||" d es \bar "||"}}

Při tom mají oba tóny nestejná místa v notovém systému, leží ale tak blízko podlé sebe, že jiný zvuk nemá mezi nimi místa.

Poznamenání. Chromatický půltón nazývá se také malým, diatonický pak velkým půltónem. Chromatický znamená tolik co barevný. Název ten pochází odtud, že dříve, než se zavedly křížky a bé pro změňování tónů, psávaly se změněné tóny červenou barvou. Diatonický znamená tolik co dvoutónový. Jmeno to sluší vlastně jen celému tónu, neboť se ze dvou menších tónů skládá. Užívá se ho ale o velkém půltónu proto, že leží v diatonické stupnici a béře zde na sebe jaksi podobu celého tónu. Jinak se nazývá tento půltón také mi fa.

Jsou-li dva tóny ob jeden chromatický a ob jeden diatonický půltón od sebe vzdáleny, nazývá se takový interval celým tónem; ku př.


\new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" instrumentName = #"3. "} {\relative b' {c2 d \bar "||" b cis \bar "||" as bes \bar "||"}}

Největší interval jest třináctý tón od prvního; ku př.


\new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver"} {c'1 \glissando \bar "" a'' \bar "||"}

Ten však v hudbě praktické pozbývá své samostatnosti, protože on a šestý tón jeden a týž tón jest, a s oběma jednostejně se zachází.

O jiných intervalech pozdeji.