Vybouřené smutky/Žluté květy

Vybouřené smutky Antonín Sova
Agonie	Žluté květy	Meditace

Údaje o textu
Titulek:	Žluté květy
Autor:	Antonín Sova
Zdroj:	SOVA, Antonín. Vybouřené smutky. Praha : Moderní revue, 1897. s. 25. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1897
Licence:	PD old 70

Role Smrti ve tmách žloutnou,
kraj se chvěje Smutků loutnou.
Kdosi šel a utrh’ květ,
tisk’ jej na horečný ret.

Starci ještě na mezích
víno pijí po doušcích,
měsíc sklouzá po jich vlasu,
v prsů svislém, svadlém masu.

Ještě chvíli posedět —
na něco se zahledět —
ještě se jim v Pole nechce.
Žluté květy šumí lehce. —

Nechce se jim umřít. Nechce.