Vlastenský slovník historický/z Třebovel

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: z Třebovel
Autor: Jakub Malý
Zdroj: Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 834—835.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

z Třebovel a Vitic, Kuneš, mistr svob. umění, jmenuje se roku 1375 doktorem dekretův, byl r. 1376 kanovníkem Pražským, 1377—89 generálním vikářem arcibiskupa Pražského, 1379 nazývá se též arciděkanem Boleslavským, a od téhož roku až do 1392 přichází co kanovník custos kapitoly Pražské. Více o jeho životě není známo. Veledůležitou co do poznání poměrů českého rolnictva ku konci XIV. století stala se hádka jeho se scholastikem Pražským Albertem Ranconis de Ericino o odúmrtí. Ten totiž vydal traktat, v němž dokazoval že sedláci jsou nevolníci, mající toliko pouhý užitek z půdy, kterou vzdělávají, a že jejich zboží a práva po smrti jejich spadnou na pána. Proti tomu sepsal Kuneš jiný traktat, v němž vyvracuje tvrzení Albertovo a dokazuje, že sedláci a lidé úrok platící v arcibiskupství Pražském jsou svobodní a nikoli nevolníci, že příbuzní jejich nastupují až do sedmého kolena v jich zboží a práva, že mohou zboží své za živa i na smrtelné posteli komu chtějí darovati, a že nedovoleno a proti právu jest opak toho zaváděti. Tímto traktatem positivně se ukazuje, že lid selský v Čechách za starších dob byl svobodný, a že nevolnictví teprv po husitských válkách šlechtou bylo zavedeno dle příkladu sousedních Němců.