Vlastenský slovník historický/z Landšteina

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: z Landšteina
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 422.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Landštejnové

z Landšteina, pánové, starožitný rod český, větev Vítkoviců, jichž původním sídlem byl hrad Landštein v kraji Táborském, vystavěný nejspíše v XIII. století, od r. 1771 v zříceninách ležící. První listinně známý majitel jeho byl Sezema, syn Pelhřima Vítkovice, po jehož bezdětné smrti připadl Vítkovi, synu Ojíře z Lomnice, který se již psal z L., a jsa s jinými pány zemskými odpovědným odpůrcem Jindřicha Korutanského, v bojích r. 1309 a 1310 v Praze a před hradem Pražským s lidem královským svedenými hrdinsky sobě počínal a r. 1312 zemřel. Syn jeho Vilém z L. byl s počátku odpůrcem, pak horlivým podporovatelem krále Jana a syna jeho Karla IV., připomíná se v letech 1320—45 co soudce zemský, potom 1345 co hejtman markrabství Moravského a konečně až do r. 1355 co purkrabí Pražský. Synové jeho Vilém a Lutold z L. postoupili r. 1370 rodinného hradu svého Landšteina Konradovi Krajíři z Krajku směnou za jiné statky. Tento Vilém jest snad týž Vilém z L., jenž připomíná se r. 1382 co zemský soudce, v letech 1395—92 byl členem jednoty panské proti králi Václavu IV., a 1396—97 nejvyšším komorníkem zemským. Jiný Vilém z L. připomíná se 1356 co probošt Vyšehradský a kancléř království Českého, jsa ještě v mladém věku, který však zemřel již r. 1361. Vítek z L. uvádí se r. 1379 co nejvyšší komorník zemský, jemuž král Václav, ubíraje se do Němec, spolu s Jindřichem Škopkem z Dubé svěřil správu země za své nepřítomnosti. V letech 1408—10 jmenuje se Jan z L. mezi pěti studenty Pražskými, kteří rozkazu arcibiskupova, aby mu odvedli knihy Viklefovy, neuposlechše k papeži proti němu se odvolali. V první polovici XV. století jmenují se Mikuláš, Heřman a Jan z L., odjinud z Borotína, co spojenci Táborů, účastníce se činně v tehdejších bězích válečných i politických. Jiný Mikuláš z L. byl za králů Jiřího a Vladislava nejvyšším písařem desk zemských. Poslední rodu toho byl Vilém Sviták z L., který neženat zemřel na začátku XVII. století.