Vlastenský slovník historický/Oldřich

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Oldřich
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 578–579. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Oldřich (kníže)
Související články ve Wikipedii:
Oldřich Brněnský, Oldřich III. Korutanský

Oldřich, z něm. Udalrich, Ulrich, jmeno mužské. 1) O. kníže Český, syn Boleslava II., musil po smrti otcově uprchnouti před bratrem Boleslavem III. do Němec. Když po vyhnání Boleslava opanoval Čechy král Polský Boleslav Chrabrý, O. a bratr jeho starší Jaromír, který též byl před Boleslavem III. útočiště v Němcích nalezl, vtrhli r. 1004 s pomocí císaře Jindřicha II. do Čech, kdež O. táhna v před dobyl pevného hradu Dřevíče, a přiblíživ se na to tajně až ku Praze, udeřil v noci na hrad, jejž opanoval a Poláky z něho vyhnal. Boleslav Chrabrý byl již dříve před hrozícím povstáním národu ze země ušel, která nyní úplně byla zproštěna Poláků. Hned na to přišel do Prahy Jaromír v průvodu císařově a usazen na stolec knížecí, O. pak obdržel za úděl Žatecko. Jsa milovník lovu spatřil jednou z lesa se vraceje spanilou dívku selskou Boženu, ana u potoka prala i kázal ji přivésti na svůj hrad, a jakkoliv již byl ženat, ale dosud bezdětek, pojal ji r. 1007 za druhou manželku. Roku 1012 O., cti a panování žádostivý, svrhl s trůnu a ze země vyhnal bratra svého Jaromíra, i počal sám panovati. Po smrti Boleslava Chrabrého, když v Polsku vznikly domácí rozepře, vyslal O. r. 1028 syna svého Břetislava do Moravy, kteroužto zem byl král Uherský Štěpán právě Polákům odňal, a mladý kněžic udeřil na Uhry s důrazem takovým, že jedním rozběhem je vypudil z Moravy, která tak Čechám jest navrácena. Roku 1032 založil O. klášter Sázavský pro mnichy slovanské, jehož prvním opatem stal se Prokop. Rok na to byl O. neznámo z jaké příčiny, od císaře Konrada, k němuž se byl na pozvání jeho odebral, zajat a celý rok v Řezně u vězení držán, propuštěn pak jen s tou výminkou, aby bratru svému Jaromírovi postoupil polovici země. O. ale vrátiv se zrušil přísahu bezděky složenou, dal bratra oslepiti, a Břetislava, který byl v dobrém srozumění se svým strýcem, vyhnal z Moravy. Ale císař vtrhnuv vojensky do Čech přinutil O-a, aby Břetislavovi knížectví jeho zase navrátil. O. zemřel nedlouho na to 9. list. 1037. — 2) O., údělný kníže Brněnský, syn Konrada I., byl podle zákona Břetislavova oprávněným nápadníkem trůnu českého. Ale Břetislav II., dav bratra svého Bořivoje od císaře Jindřicha IV. co nástupce svého potvrditi, vtrhl r. 1097 do Moravy a zajal O-a. Ten však uprchl k bratru svému Lutoldovi Znojemskému, a později odebral se do Řezna, kde obdržel za veliké peníze od císaře Jindřicha IV. Čechy v leno. Roku 1101 přitáhl O. v čele pomocného vojska bavorského a rakouského do Čech a přišel až k Malínu, když však se mu zde Bořivoj na odpor postavil a z Moravy také Svatopluk tomuto na pomoc táhl, opustili jej němečtí jeho spojenci a O. vrátil se bez pořízení do svého knížectví. Od té doby se více nepokusil o trůn český a vládl pokojně v Brněnsku až do své smrti dne 11. list. 1115. — 3) O. vévoda Korutanský, syn vévody Bernarda Korutanského a Jitky, sestry krále Českého Václava I., obdržel od tohoto r. 1237 údělné knížectví Břeclavské na Moravě, pomáhal r. 1249 odbůjnému Přemyslu Otakaru proti jeho otci, nastoupil r. 1256 po smrti otce svého panování v Korutansku, ustanovil, bezdětek jsa, r. 1268 Přemysla Otakara II. za svého dědice, a zemřel 1269.