Vlastenský slovník historický/Olbramovici

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Olbram	Olbramovici	Oldřich

Údaje o textu
Titulek:	Olbramovici
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 577–578. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Olbramovici, vedle Velfloviců nejmocnější rod Pražský v XIII. a XIV. století, nazývající se tak po Olbramu, synovi Menharta z Chebu, kterýž ponejprv jmenuje se r. 1264. Synové jeho Olbram a Albrecht drželi za krále Václava II. se stranou Otovi Braniborskému odpornou. Po vymření Přemyslovců stál Olbram v čele strany rakouské, a proto za bouřlivého sněmu volebního r. 1307 stěží spasil se útěkem z Prahy. Později byl odpůrcem strany korutanské, s kterou drželi Velflovici, odpovědní nepřátelé O-ců, a r. 1309 zmocnil se kláštera křižovnického konec mostu, kdež ubránil se Velflovicům a Mišňákům Jindřicha Korutanského. Roku následujícího přispěl Olbram platně králi Janovi k dobyti Prahy, pro kterouž zásluhu král tento potom obsadil radu městskou samými přivrženci Olbramovými. Olbram zemřel asi r. 1316. Rod O-ců, velmi rozšířený a znamenitým jměním vládnoucí, dlouhý čas ještě rozhodoval vlivem svým o záležitostech města Prahy. Nabyvše vedle jiného zboží pozemského také hradu a statku Škvorce počali se O. co rodina nyní vládycká psáti ze Škvorce (v. t.).