Vlastenský slovník historický/Lidmila

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Lidmila
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 431. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Svatá Ludmila
Související články ve Wikipedii:
Ludmila Přemyslovna (1170–1240)

Lidmila, staročesky Ludmila. 1) L. svatá, kněžna Česká, dcera Slavibora Pšovského a Lidoslavy, vychována byla v pohanství a provdána za knížete Českého Bořivoje, jemuž porodila dva syny, Spitihněva a Vratislava. Byvši s chotěm svým pokřtěna pečovala pak usilovně o rozšíření křesťanství. Po smrti manžela svého žila L. na vdovském sídle svém Tetíně, když pak i druhý syn její Vratislav zemřel, ujala se mladého vnuka svého Václava a řídila jeho vychování, kdežto matka jeho Drahomíra za nezletilého syna zem spravovala. L. bohumilým životem a dobrotivostí svou v takové míře získala si přízeň veškerého lidu, že Drahomíra, žárliva na její vliv, umínila si ji sprovoditi se světa. K tomu propůjčili se jí dva zemané, Tuňa a Homeň, kteří s hojnou družinou na Tetín vpadše do ložnice L-liny se vedrali a vlastním jejím závojem ji zardousili, načež v odměnu obdrželi zboží L-lino v okolí Tetína. Tělo L-lino pohřbeno od kvílícího služebnictva na Tetíně, po několika pak letech převezeno do Prahy a uloženo v někdejším klášteře sv. Jiří, kdež posaváde ve zvláštní kapli odpočívá; náhrobek její v posledních letech slušně jest obnoven. Jmeno její zachovalo se v blahé paměti u lidu, který ji ctí co první mučennici českou a svatou patronku země. Památku její světí církev dne 16. září. — 2) L., krásná dcera knížete Českého Fridricha, provdala se ponejprv za hraběte Albrechta od Luku, jemuž za věno přinesla krajinu Sušickou, který však zemřel r. 1198, načež roku 1204 pojala za druhého manžela Ludvíka vévodu Bavorského i stala se pramateří rodu Vittelsbašského. L. zemřela 4. srp. 1240.