Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Kouřím

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Kouřím
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 381–382.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kouřim

Kouřím, král., někdy krajské město v Čechách, jedna z nejstarších osad v zemi, od pravěku slovanského župní hrad a sídlo arcijahenství, náležela ku panství Slavníkovu. V starověku činí se zmínka o zvláštním knížectví Kouřímském, jinak Zlickém, čímž míněno právě panství Slavníkovo; z toho souditi lze, že župa Kouřímská byla nejspíše hlavním jeho jádrem. Původní hrad s osadou při něm trval až do prvních let XIII. století, kdež ve zpouře Děpolticů proti králi Přemyslu Otakarovi I. zpustnul. Brzy na to založena nová obec městská poněkud opodál s municipalním právem německým. Okolo r. 1280 založen ve městě cisterciacký klášter. V XV. století přilnuli Kouřímští záhy k husitství, proto přepadli r. 1419 Kutnohorští město, jali tam některé konšele a obecní starší, též faráře s jeho kaplany a vmetali je živé do šachet. Roku 1421 spojili se Kouřímští s Pražany a přijali husitskou posádku, i byla K. od těch dob jedním z předních husitských měst, přidržujíc se strany táborské, ale po bitvě u Lipan upustilo od dalšího odporu, a r. 1436 slíbili měšťané Sigmundovi v Jihlavě poslušnost. Ve válkách husitských spálen jest klášter, a neobnoven nikdy více. Za Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. stála K. vždy věrně ku králi. V XVI. století rostla zámožnost města dobrou správou obecní, ale r. 1562 pohubil mor přes 700 lidí, a r. 1598 nadělala povodeň veliké škody. Po Bělohorské bitvě odňaty jsou městu všecky jeho pozemky. Když zavedena protireformace obrátili se mnozí měšťané na víru katolickou, tož r. 1626 den po Narození Panny Marie obořil se na ně lid selský z okolí a domy jejich vybil. V 30leté válce utrpělo město mnoho svízelů od obou válčících stran, a od té doby se nikdy více nepovzneslo k dřívější zámožnosti.