Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Investitura

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Investitura
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 238–239.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Investitura

Investitura (lat. oblečeni), slavné uvedení v držbu neb důstojnost nějakou. Nejhustěji užívá se toho slova v církvi o udělení biskupům duchovní moci jejich. Známý jest tuhý spor, jenž o právo i-ry biskupů veden byl mezi císařem Jindřichem IV. a papežem Řehořem VII., který teprv ukončen od nástupců jejich Jindřicha V. a Kalixta II. v ten spůsob, aby císařové udělovali biskupům v říši své jenom leno světské, od papeže pak aby přijímali biskupové berlu a prsten co odznaky pravomocnosti duchovní. Právo k světské i-ře osobovali si pak císařové i při biskupech českých, chtíce je považovati za knížata říšská jako biskupy německé, jakož císař Fridrich I. skutečně jmenoval biskupa Pražského knížetem říšským. Tomu panovníci čeští odpírali, až konečně císař Fridrich II. výslovně se odřekl toho nároku známým privilejem uděleným Přemyslu Otakarovi I. a království Českému.