Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Harc

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Harc
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 159.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Harcovník

Harc, lehký, dráždivý útok na nepřítele před vlastní bitvou, něm. Scharmützel; odtud harcovati (franc. harceler), vyskakovati neb vyjížděti na nepřítele; harcovnice, jmeno těžké střelby druhdy k účelu tomu užívané ve vojskách českých (nejspíše spůsob lehkého děla), buď v čele, v zadu nebo po bocích houfů vojenských, též na vozích a ve vozových hradbách; harcovníci, vojáci buď pěší nebo jízdní, z hustého šiku vojenského napřed vyslaní v nepravidelných houfech, aby příchod hlavního zástupu zastřeli, nepřítele dráždili a boj na větší vzdálenost započali, t. aby s nepřítelem harcovali.