Vlastenský slovník historický/Františkáni

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Františkáni
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 127–128.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Františkáni

Františkáni, jinak minorité, bratří menší neb serafinští, duchovní řád založený od sv. Františka z Assisi, od papežů potvrzený r. 1210, 1215 a 1223, první to žebravá řehole, která, když benediktini a duch jejich klesati počali, živel mnišský a vliv jeho k rozkvětu přivedla přísným slibem chudoby a zavrhováním všeho učeného zaměstnání. Účel jejich byl kázati a duchovní správu obstarávati, papeži zavázáni byli nejpřísnějším poslušenstvím, docela vyňati z pravomocnosti biskupské a mnohými výsadami od papežů nadáni. Co zastavatelé neposkvrněného početí P. M. byli f. odpůrci dominikánů, jako zpovědníci pak při dvorech panovnických od XIII. až do XVI. století požívali rozsáhlého vlivu co mocní soupeři oněch. Řád f-nů velmi rychle se rozšiřoval; než století minulo, měl již 800 klášterů a 200.000 členů. Do Čech přišli f. r. 1233 (v Praze na Františku u sv. Anežky, odkud však vypuzeni jsou od Husitů) a rozšířili se i na Moravu a do Slezska, tak že časem stali se nejčetnější řeholí v koruně České. Podruhé osadili v Praze r. 1603 pustý klášter někdy karmelitánský u Panny Marie Sněžné, který od r. 1434 ležel v zříceninách, a klášter i kostel jakž takž znova vystavěli. Ale již roku 1611 přišla na ně pohroma veliká, když za vpádu pasovského luza Pražská vybíjejíc kláštery obořila se také na klášter františkánský u Marie Sněžné, jejž vydrancovala a mnichy pobila. Klášter ten jest teprv po bitvě Bělohorské náležitě obnoven, a od těch dob řád f-nů ještě více po všech zemích koruny České se rozšířil, i činí v nich zvláštní provincii.