Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/František

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: František
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 127.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: František Pražský

František, letopisec český XIV. století, rodilý Čech, zdržoval se mezi r. 1321 a 1323 v Římě, byl před r. 1333 školním ředitelem a snad i kanovníkem Vyšehradským, a téhož roku jmenován kazatelem a nejspíše též kanovníkem u sv. Víta na hradě Pražském a spolu poenitenciarem, později proboštem kapitolním, a zemřel 3. bř. 1362. Kroniky jeho, rozdělené na 3 knihy, máme trojí vzdělání, z nichž první sáhá od polovice XIII. století do r. 1342 a připsána jest biskupu Janovi IV. (z Dražic), k jehož vyzvání se uvázal v spisování své kroniky; druhé sáhá až do roku 1353 a připsáno jest císaři Karlu IV. První vzděláni vydáno správně Pelclem a Dobrovským r. 1784 v 2. díle Scriptorum rerum Bohemicarum; druhé Dobnerem r. 1785 v 6. díle Monumentorum historiae Bohemiae. F. užil při spisování čili spíše kompilování své kroniky s větší části kroniky Petra Zbraslavského, kterou (až do začátku třetí knihy) buď zcela opsal anebo skrátil, a též něco přidal, zvláště proti králi Janovi; něco málo vzal též z druhého pokračovatele Kosmy; jeho vlastní jsou zprávy týkající se biskupa Jana z Dražic a otce jeho Jiřího z Dražic, a pak všecky další zprávy, počínaje od roku 1336. V těchto jeví dosti velikou známost všech událostí tehdejších i vzdálenějších, jako o vpádech Tatarů, o Indii a Číně (Katai), též zběhlost v astronomii.