Vlastenský slovník historický/Bratrstvo se znamením obruče a kladiva

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Bratrstvo se znamením obruče a kladiva
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 949.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Bratrstvo se znamením obruče a kladiva připomíná se v Praze již od počátku XIV. století. O vlastním účelu jeho nemáme žádných zevrubnějších zpráv, někteří je pokládají za odbor řádu svobodných zedníků, který měl hlavně lidumilské účely. Údové nazývali se bratří a byli vesměs mužové zámožní a vznešení; každoročně volili si za představené tři hejtmany. V samém čele bratrstva a jako protektorem jeho byl později sám král Václav IV. Roku 1382, v kterémž bratrstvo vystavělo kostel Božího těla, bylo 40 bratří, větším dílem to rození Čechové, přednější mužové, kněží, šlechticové a měšťané, jako Václav Králík z Buřenic (v. t.), Vítek, probošt kolegiátní kapitoly u sv. Jiljí, Jan, probošt křižovníků Zderazských, Přibislav, kapitolní děkan u sv. Víta, Petr ze Všerub, kanovník Pražský, a jiní. Hejtmany bratrstva byli toho roku Ješek Ocas ze Zásady, Želimír ze Selce a Buček z Heroltu. Jako každé bratrstvo i každý cech toho času bohoslužebnou stránku zvláště pěstoval a své oltáře i kostely a v nich své zvláštní pobožnosti míval, tak br. se z o. a k. vystavělo kostel Božího těla (v. t.), jejž však r. 1403 daroval národu Českému na universitě Pražské. Hejtmané bratrstva, kteří jej dne 23. čna odevzdali plnomocníku národu Českého mistru Janu Husovi, jmenují se slovutní panošové Zachariáš ze Svinař, Číč z Lopuce a Petr Kvas ze Všenor. Dalších zpráv o bratrstvu tom nemáme, nejspíše zaniklo v následujících na to válkách husitských.