Vlastenský slovník historický/Boleslav (město)

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Boleslav (jméno)	Boleslav (město)	Boleslavská kronika

Údaje o textu
Titulek:	Boleslav (město)
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 37–38. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Stará Boleslav
Související články ve Wikipedii: Mladá Boleslav

Boleslav 1) Stará, městečko na pravém břehu Labe naproti Brandýsu, založená od Boleslava Ukrutného, který úděl svůj v krajině této maje umínil si vystavěti zde hrad „dle římského spůsobu“. I obeslal k sobě lechy a vládyky a nařídil jim stavěti hrad na místě, které jim ukázal. Když se však tito spěčovali vůli jeho vyplniti, poněvadž k takovým zemským robotám povinnováni nejsou, Boleslav rozhorliv se nejbližšímu z nich hlavu srubnul i zvolal hlasem vysokým: „Jest to vůle má, i chci, aby se tak stalo.“ Zděšení zemané slíbili ihned vůli jeho vyplniti, a B. vystavěna jest co sídlo mladého knížete. V B-i zavražděn jest 28. září 935 sv. Václav od bratra svého. Ve válce císaře Oty proti Boleslavovi přitáhl onen k „novému hradu“ (bezpochyby k B-i) a jal se ho dobývati (950), načež Boleslav naklonil se k míru s císařem. Stará B. byla až do polovice XI. století hradem župy stejného jmena, jejíž sídlo potom přenešeno na hrad Kamenec, odkudž slula župou Kameneckou. Roku 1052 založen v Staré B. od Břetislava I. z pokuty za vyloupení kostelů polských kostel kolegiátní sv. Václava a hojně nadán. Karel IV. putoval k němu (1351), i dal při tom Starou B. novými zdmi obehnati. Roku 1617 založil zde císař Matiáš nádherný poutnický chrám panny Marie s milostným obrazem. V 30leté válce utrpěla Stará B. nesmírné škody, r. 1639 zmocnili se jí Švédové a upevnili se zde, při čemž mnoho stavení od nich pobořeno jest; když pak odtáhli (20. led. 1640), spálili své zásoby, čímž i kostely v požeh dány jsou. Od té doby sklesla Stará B. na nepatrné městečko. — 2) Mladá B., později krajské město, založena jest za panování Boleslava II. co župní hrad. Na začátku XIV. století dostala se do rukou soukromých držitelů, z nichž Beneš z Michalovic vyprosil si 1318 na králi Janovi, že ji povýšil na městečko. Po pánech z Michalovic dostala se Mladá B. 1483 Adamovi z Cimburka, který městu nová práva udělil a klášter minoritů českým bratřím odevzdal. Po celé XVI. století byla pak Mladá B. jedním z hlavních sídel českých bratří, kteří ji biblickým jmenem Hora Karmel nazvali, z Benešova hlavní školu svou sem přenesli a zvláštní tiskárnu zde založili. Následující držitelé Mladé B-i, pánové Krajířové z Krajku, byli horliví ochráncové bratří českých, ale Arnošt Krajíř z Krajku, přidržev se stavů českých Ferdinandovi I. vzdorných, trestán jest po bitvě u Mühlberka tím, že spupné jeho panství v statek manský jest proměněno, z kteréhož svazku Mladá B. teprv 1576 od Maximiliana II. jest propuštěna. Od Krajířů přešla Mladá B. koupí na pány z Lobkovic, za jichž vladaření se město 1595 z poddanosti vykoupilo. Roku 1600 povýšil císař Rudolf II. Mladou B. na městečko královské, a dvě léta na to úplně potlačiti rozkázal obec bratrskou, v posledních dobách již všelijak utiskovanou a obmezovanou. Ve válce 30leté Mladá B. převelice utrpěla, 1631 spálili císařští velikou část města se zámkem, radnicí a kostelem; 1640 vydrancoval město Baner, a ještě později Švédové s císařskými se tu vystřídali.