Vlastenský slovník historický/Barbora Celská

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Barbora Celská
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 15–16. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Barbora Celjská

Barbora Celská, dcera Heřmana hraběte Celského (Cilli), druhá manželka císaře Sigmunda, s nímž 1408 zasnoubena byla, paní srdnatá i vášnivá. Obviněna u manžela svého z nevěry jest od něho 1427 zapuzena, i musila půl druhého léta tráviti dílem v Budíně, dílem ve Varadíně. Smířivši se pak s chotěm doprovodila ho na sněm Jihlavský a dále do Prahy, kdež potom 11. ún. 1437 za královnu Českou jest korunována. Nechuť její k zeti svému Albrechtovi Rakouskému, jemuž Sigmund již za živobytí svého vládu v Čechách odevzdati zamýšlel, přiměla ji k tomu, že vešla v tajnou úmluvu s několika předními pány českými, aby jiný spůsob vladařství zaveden byl (bez pochyby ve prospěch bratrovce jejího knížete Oldřicha Celského). Poznav takové pletichy císař opustil náhle Prahu (11. list. 1437), a dojev Znojma (21. list.) dal hned zatknouti manželku svou; kníže Celský maje výstrahu rychlým útěkem se zachránil. Když po smrti Sigmundově (3. pros.) Albrecht za krále Českého zvolen jest, ustanoveno mezi jinými výminkami, aby královnu B-ru z vězení propustil, což se také stalo. Od té doby trávila B. dni své pokojně na svém věnném městě Mělnice, kdež zemřela 11. čce 1451. Zdá se, že B. C. nebyla tak špatna, jak ji líčí současní dějepisci, jmenovitě Aeneas Sylvius; a mnohé věci o ní vypravované patrně jsou k víře nepodobny.