Vlastenský slovník historický/Arnold

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Arnold
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 9.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Arnold 1) probošt Sadský, vynesl r. 1198 proti Pražskému biskupu Danielovi žalobu na dvůr papežský, že jest syn kněze a sám ženat, že má dětí z toho manželství, že jest oddán opilství a smilství i jiným ohavnostem; že se na biskupství vetřel, a přijav investituru od knížete uvedl tím kostel Pražský ve služebnost; dále že rozmrhal poklad kostela Pražského, že více než 50 vsí náležejících k biskupství rozdal dvořanům knížecím, podobně že knížeti samému postoupil znamenitého hradu Podivína, náležejícího kapitole Pražské. Papež Innocenc III. vznesl rozepři tuto na arcibiskupa Magdeburského, před jehož stolicí však A. nepostačil s důkazy, i musil proto svlečen a bos žádati biskupa na kolenou za odpuštění a vyznati se za křivého udatele, načež uloženo jemu od arcibiskupa pod přísahou, aby těchto věcí budoucně proti biskupovi neudával. A. nicméně vznesl tutéž žalobu podruhé před apoštolskou stolici, avšak uloženo jest mu i zde mlčení o té věci. — 2) A. měšťan Pražský za časů Ferdinanda I., nashromáždil lichvou nesmírné jmění, které, když zemřel bez dědiců, spadlo právem na obec Pražskou. Ale Ferdinand, použiv svého vítězství nad odbůjnými stavy českými (1547), odňal pokořené Praze právo takového nápadu a město k vydání jmění Arnoldova donutil. Byl to jeden z článků, pod kterými Pražané zase na milost přijati jsou. Po vydání jmění Arnoldova král navrátil Pražanům právo dědičného nápadu po měšťanech bez dědiců zemřelých.