Vlastenský slovník historický/Žatec

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Žatec
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 928-929.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Žatec

Žatec, druhdy hlavní město kraje po něm nazvaného, na pravém břehu řeky Ohře. Krajina Žatecká obydlena byla ode dávna slovanským kmenem Lučanů, a zdá se, že Ž. byl středem knížectví Luckého. První zmínka o něm činí se k r. 1004, když obyvatelé vyhnavše polskou posádku otevřeli brány císaři Jindřichovi II., ochránce vypuzeného ze země knížete Jaromíra. Ve válce Václava I. s odbojným synem Přemyslem dostal se Ž. sice v moc, tohoto byl mu však již r. 1249 beze všeho krveprolití zase odňat. Za Přemysla Otakara H. jmenuje se Ž. již městem královským, jemuž od Karla IV. dostalo se rozličných výsad. Toho věku až do husitských rozbrojů bylo v Žatci i s předměstím devatero farních kostelů, z nichž chrám nyní děkanský byl již od r. 1249 pod správou premonstraků Strahovských. Od počátku válek husitských byli Žatečtí horlivými Husity, a zůstaly jimi až do 3Oleté války. V září 1421 oblehlo Ž. valné vojsko křižácké a se vší mocí šestkráte po sobě útokem na město hnalo; uslyševše však že Žižka se blíží zapálily své stany (2. října) a u velikém zmatku ze země pospíchali, při čemž jich od samých Žateckých 2000 pobito. Roku 1547 přidržel se Ž. stavů králi Ferdinandovi I. vzdorných, začež po vítězství Mühldorfském krutě jest potrestán netoliko pokutou peněžitou, nýbrž i ztrátou všech práv městských, která mu však r. 1565 od císaře Maximiliana jsou zase navrácena. Po bitvě Bělohorské opustila Ž. větší část statečného obyvatelstva českého, načež toto druhdy ryze české město s rychlostí neobyčejnou jest poněmčeno. Během 30leté války dostal se Ž. v moc Sasíků, kteří r. 1632 Heřmanem Černínem odtud vypuzeni jsou; r. 1639 jest město od Švédů dobyto a mnoho domů spáleno. I dále trpěl Ž. nemálo válkou záhubnou, po jejímž ukončení však rychle se zotavoval. Na začátku XVIII. století dosazován tam ještě kazatel český. — Krajským městem stal se Ž. za Karla IV., a zůstal jím napotom až do zrušení krajů za nejnovější doby.