Velký Olomouc/Veřejné úřady Velkého Olomouce

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Velký Olomouc
Podtitulek: Informace o jeho přítomném stavu a jeho významu
Autor: anonymní
Zdroj: Původní vydání
Vydáno: nákladem hlavního města Olomouce, 1924
Licence: PD anon 70

Okresní politická správa[editovat]

Podle sčítání z roku 1921 má politický soudní okres Olomouc-venkov 52.855 obyvatelů, z toho 44.816 Čechů, 7.516 Němců a 523 příslušníků jiných národností, tedy 84.7% Čechů, 14.3% Němců a téměř 1% příslušníků jiných národností.

Před převratem bylo v okresu olomuckém 93 obcí, z nich 20 německých, resp. smíšených. Utvořením Velkého Olomouce ubylo okresu 13 obcí, dále sloučena obec Veska s obcí Dolany a obec Mrsklice-Mar. Údolí s Velkou Bystřicí, takže má nyní venkovský okres olomucký 78 obcí a to 66 českých a 12 německých, resp. národnostně smíšených.

Polohově jest 5 německých obcí (Hněvotín, Kyselov, Nedvězí, Nemilany a Slavonín) jihozápadně od Olomouce. Jsou to vesměs zámožné, většinou zemědělské obce, proniklé silně, ba někde velmi silně živlem českým. Ve všech jsou české školy, v Hněvotíně a v Kyselově dokonce dvoutřídní. Dalších 7 německých obcí (Hluboček, Hrubá Voda, Jestřabí, Nepřívazy, Pohořany, Posluchov a Varhošt) souvisí již se smíšeným a převážně německým územím Jeseníků. Jsou to obce horské, do nichž s výjimkou Mrsklic s Mar. Údolím a Hlubočku český živel málo pronikne. České školy jsou v Mar. Údolí dvoutřídní a v Mrsklicích jednotřídní.

V celém okresu olomuckém jsou 4 české školy měšťanské a 48 český škol obecných a 14 německých škol obecných.

Českých knihoven obecních a veřejných spolkových jest 74, německých 12. Spolků jest 317 českých, 12 německých. Odborů Národní jednoty jest 38, sokolských Jednot 29, orelských Jednot 23. Průmyslových závodů jest na venkově 32 českých a 7 německých, z nichž největší jsou závody firmy „Moravia“ a to: železárny v Mar. Údolí a hřebíkárna v Hlubočku. Českých záložen jest 19, německých 8. Okresní silnice mají délku 263 km 386 m.

Při posledních obecních volbách obdržely ve smíšených obcích české strany 71 mandát, Němci 76 mandátů a to: Dolany 21 Češi, 3 Němci, Hluboček 2 Češi, 16 Němci, Hněvotín 9 Češi, 9 Němci (kompromis, náměstek starosty Čech), Kyselov 3 Češi, 9 Němci, Nemilany 2 Češi, 13 Němci (v Kyselově a v Nemilanech nebyl v roce 1910 napočten ani jediný Čech), Nedvězí 6 Češi, 6 Němci (kompromis, starosta Čech), Slavonín 2 Češi, 6 Němci, Velká Bystřice 26 Češi, 4 Němci, z toho však jeden německý komunista.

Okres Olomouc-venkov jest okresem převážně zemědělským s vysoce vyspělým zemědělstvím.

Pokud personálního stavu okresní politické správy v Olomouci s přičleněnými úřady a její agendy se týká, má Okresní politická správa 1 přednostu, 2 konceptní úředníky, 1 aktuárského úředníka, 3 kancelářské úředníky, 1 evidenčního důstojníka, 5 pomocných kancelářských sil a 1 úředního zřízence.

Okresní lesní inspekce v Olomouci mu 1 odbornou sílu konceptní a 1 odbornou sílu kancelářskou.

U státní stavební správy v Olomouci jsou zaměstnáni 1 přednosta, 5 státních inženýrů, 3 státní cestmistři a jedna výpomocná kancelářská síla. Oba tyto úřady mají mnohem větší obvod působnosti než pouze Olomucko.

Okresní školní výbor pro Olomouc-venkov sestává z 1 okresního školního inspektora, 1 pomocné síly učitelské a 1 výpomocné kancelářské úřednice.

Agenda okresní politické správy i přidělených úřadů je ustavičně na vzestupu. Ačkoliv v roce 1919 ubylo okresní správě politické 13 předměstských obcí a stav úřednictva byl následkem pensionování, úmrtí atd. značně zredukován, bylo zpracováno zbylým personálem v roce 1923 84.030 spisů proti 59.448 spisům v roce 1919.

Krajský soud v Olomouci[editovat]

Personalie: Od převratu první český president Jan Susedík. Vicepresidenta sen. dra Adolfa Procházku zastupuje r. v. z. s. Otakar Špruček. 12 radů vrch. zem. soudu v V. hodn. třídě, 12 radů vrch. zem. soudu v VI. hodn. třídě, 3 radové zem. soudu, 1 okresní soudce, 1 soudce, 7 auskultantů, 2 právní praktikanti, 14 soudců laiků, 3 vrchní přednostové kanceláře, 1 ředitel věznice, z kancelářských úředníků skupiny D 2 ředitelé kanceláří, 5 správců kancel., 14 dalších. Z kancel. úředníků skupiny E 28 úředníků, kancel. pomocného personálu a výpomocných včetně dozorců vězňů 39. V tom zahrnut i zdejší okresní soud, jehož přednostou jest rada vrch. zem. soudu Antonín Vlček.

Do obvodu krajského soudu v Olomouci patří tyto okresní soudy: Dvorec: soudce, 5 úředníků a personálu. Kojetín: 4 soudcové, 11 osob kancel. úředníků a personálu. Konice: 2 soudcové, 8 osob kancel. úředníků a personálu. Litovel: 3 soudcové, 9 osob kancel. úředníků a personálu. Mohelnice: 3 soudcové, 7 osob kancel. úředníků a personálu, Plumlov: 2 soudcové, 1 praktikant, 10 osob personálu. Prostějov: 6 soudců, 20 kancel. úředníků a personálu. Přerov: 5 soudců, 2 praktikanti, 19 kancel. úředníků a personálu. Rymařov: 3 soudcové, 8 kancel. úředníků a personálu. Staré Město: 2 soudcové, 6 kancel. úředníků a personálu. Šilperk: 2 soudcové, 7 kancel. úředníků a personálu. Šternberk: 3 soudcové, 11 kancel. úředníků a personálu. Šumperk: 4 soudcové, 13 kancel. úředníků a personálu. Unčov: 2 soudcové, 10 kancel. úředníků a personálu. Vizenberk: 2 soudcové, 6 kancelářských úředníků a personálu. Zábřeh: 3 soudcové, 8 kancelářských úředníků a personálu. — Z těchto okresních soudů mají 20% občanů jiného než státního jazyka: Dvorec, Mohelnice, Olomouc, Rymařov, St. Město, Šilperk, Šternberk, Šumperk, Unčov, Vizenberk, Zábřeh.

Krajský soud v Olomouci vykázal za rok 1923 tuto činnost: a)civilních věcech vyřízeno: 512 směnečných, 804 obchodních sporů, 676 jiných sporů, 30 dražeb, 228 vyrovnavacích řízení, 34 konkursů skončeno z celkového počtu 92 uvalených konkursů, 518 knihovních záležitostí, 3772 obchodního rejstříku, 7564 presidiálních, 1845 prohlášení za mrtvého, 292 umořovacích listin, odvolacích 241 a rekursů 525 mimo jiné drobnější věci; b)trestních věcech z celkového počtu 4148 zločinů a přečinů vyřízeno konečně 3078. Odvolacích trestních věcí v přestupcích 796.

Okresní soud v Olomouci: a)civilních věcech: upomínacích žalob 2177, sporů nepatrných 677, směnečných sporů 112 a z ostatních napadlých sporů civilních 3677 bylo konečně vyřízeno 3225, exekucí bylo 4741, z čehož reálních dražeb 83, ze 1468 pozůstalostí skončeno 1199, poručenských věcí vede se 7651, opatrovnictví 1624, právní pomoc civilní 1872, ověřovací 1624, presidiálních 910, knihovních věcí 4576; b)trestních věcech přestupkových vyřízeno 3607, z toho 206 lichevních přestupků a 23 přestupků dle zákona na ochranu republiky, právní pomoci 1055.

Ředitelství státních drah a nádraží[editovat]

Ředitelství státních drah v Olomouci, zřízené na místo provozní správy v Šumperku, jest v činnosti od 1. dubna 1895. Jeho ředitelem — počínajíc od doby zřízení šestým — jest inž. Polívka Viktor, technickým náměstkem inž. Böhm Jan a dr. Dalihod Václav náměstkem administrativním.

Jest umístěno celkem v devíti budovách, z nichž toliko jediná, zakoupená v roce 1922 od obce Olomouce za 1,500.000 Kč, jest majetkem želez. správy. Z ostatních pak budov, jichž se používá buď cele neb částečně, patří jedna zemědělskému eráru (dům Německých rytířů), dvě obci Olomouci (býv. kasárna), tři kapitule, jedna klášteru, jedna soukromníku; platí ředitelství na ročním nájemném 47.324˙88 Kč.

Původnímu ředitelství (1895) bylo přiděleno celkem 476 kilometrů tratí. V době převratové mělo 687.761 km. K obvodu nynějšího ředitelství patří 1158˙466 km státních drah a 318.441 km místních drah, tudíž celkem 1476˙927 km provozní délky.

U ředitelství a všech jemu podřízených služeben jest zaměstnáno celkem 23.770 zaměstnanců stálých a 1146 výpomocného sezonního dělnictva. Ze stálého personálu jest 14.170 Čechů, t. j. 59˙6 %, 7126 Němců, 29˙9 %, 2290 Poláků, t. j. 9˙6 %, jiných 114, 0˙9 %. Z těchto zaměstnanců vykonává službu v služebnách umístěných v Olomouci 3588 a z těchto přímo u ředitelství 964, z nichž jest 756 Čechů, 206 Němců a 2 Poláci. Z železničních zaměstnanců jsou členy nemocenské pokladny 23.178, mají k disposici 106 železničních lékařů, kteří dostávají za svůj lékařský výkon odměnu podle počtu jim přidělených členů — úhrnem 582.345 Kč.

Výkonná železniční služba děje se: 17 odbory pro udržování dráhy, 7 výtopnami, 3 pobočnými výtopnami, jednou návěstní dílnou, třemi zásobárnami, 28 dopravními úřady, 183 staničními úřady, 1 výhybištěm, 101 zastávkami, 53 zastávkami a nákladišti a 6 nákladišti. Mimo to v Prostějově je provozní správa.

Ředitelství má k disposici: 1. 667 strojů různých typů a výkonnosti a jeden sněhový pojezdný pluh. 2. 1142 vozů všech tříd (z nichž zpravidla 15 až 20 proc. jest ve správce). 3. 133 služebních vozů pro osobní dopravu. 4. 283 služebních vozů pro nákladní vlaky. 5. 106 pro poštu a 6. 188 vozů pracovních.

Stroji bylo projeto v roce 1923 5.358,219.400 hrubotuno km, spotřebováno 240.422 tun černého uhlí, 284.997 tun hnědého uhlí a 4867 m3 dřeva. Oleje k mazání vozidel bylo spotřebováno 1,194.864 kg.

Vypraveno bylo měsíčně poměrně 1184 rychlíků, 10.292 osobních vlaků, 7725 smíšených vlaků, obyčejných nákladních, nákladních rychlíků, pracovních a režijních vlaků 11.698, tudíž celkem měsíčně přibližně 30.899 vlaků a projeto přibližně měsíčně 1,089.761 vlakových km. Osvětlení vlaků s osobní dopravou děje se na 19 místních drahách olejem, na ostatních plynem.

V obvodu ředitelství jsou 403 vlečky, z nichž 344 odbočuje z ČSD. a 59 z drah provozovaných na účet vlastníků; z vleček jest 70 úzkokolejných. Dále jest v obvodu ředitelství 735 skladišť, 63 nádražích hostinců (bufetů), 64 trafik, z nichž některé jsou provozovány s nádražní hostinskou živností, 24 nádražních knihkupeckých prodejen, 23 úschoven zavazadel, 59 prodejů jízdenek soukromými osobami, 10 smluvních povozníků, již vykonávají provozní železniční službu zavazadlovou ve třinácti stanicích; v 5 stanicích je zavedena pravidelná nosičská služba.

Ve Velkém Olomouci jest 31 železničních budov, z nichž 20 slouží buď cele neb jen z části provozu dráhy a též za byty a 11 jest výhradně obytných.

Příjmy ČSD. činily v roce 1923 okrouhle asi 826,764.000 Kč, vydání asi 621,789.000 Kč. Na investice státní železniční bylo mimo to v roce 1923 vynaloženo asi 65,207.000 Kč. Příjmy u místních drah (9), jež provozuje ředitelství, činily za r. 1923 na účet vlastníků 25,352.816 Kč, výdaje místních drah nejsou prozatím definitivně známy. Cifry příjmů a vydání jsou proto přibližné, ježto uzávěrka za rok 1923 není definitivně skončena.

Vedle ředitelství státních drah má Velký Olomouc ještě tyto železniční úřady s počtem zaměstnanců:

Olomouc hl. n., Olomouc-Hodolany, Olomouc-Bělidla, Olomouc-Novosady: zaměstnanců 1174, Čechů 840, Němců 330, Pol. 4. Olomouc-Nová Ulice: zaměstnanců 11, Čechů 11. Olomouc-Město: zaměstnanců 22, Čechů 22. Odbor pro udržování dráhy, I, II, III: zaměstnanců 907, Čechů 530, Němců 371, Poláků 2. Návěstní dílna: zaměstnanců 137, Čechů 89, Němců 46, Poláků 2. Pobočná výtopna: zaměstnanců 373, Čechů 312, Němců 61. Odborům pro udržování dráhy (I, II, II) v Olomouci jsou přiděleny trati v provozní délce 324˙988 km.

Olomouc hl. n. se všemi budovami, skladišti, kolejnicemi a volnými železničními pozemky zaujímá plochu asi 38 ha, jež projektovaným rozšířením stanice má se zvětšiti asi o ⅔ původní rozlohy. Frekvenci v jednotlivých stanicích s osobní dopravou lze přibližně odhadnouti podle prodaných jízdenek a to v Olomouci hl. n. daleko přes 1,357.441, v Olomouc m. dr. nad 52.905, v Olomouci-Novosadech nad 50.200, v Nové Ulici nad 24.102 a v Olomouci-Městě nad 108.000. O počtu vozů v jednotlivých stanicích sloužiž tento přehled: Ve stanici Olomouc hl. nádr. bylo naloženo resp. vyloženo 71.995 vozů, v Olomouci-Hodolanech 17.795 vozů, v Olomouci-Nové Ulici 7027 vozů, v Olomouci-Městě 16.900 vozů.

Olomouc hl. nádr. má 26 vleček, 23 složišť, Olomouc-Nová Ulice 6 vleček, 1 složiště, Olomouc-Město 3 vlečky a 10 složišť. Olomoucem hl. n. projíždí resp. do něho dojíždí nebo bylo z něho expedováno celkem ročně 39.049 vlaků, Olomoucem-Novou Ulicí a Městem projíždí denně dnes 16 vlaků.

Obrat ve stanici Olomouc hl. nádr. včetně jí přidělených menších zastávek činil za rok 1923 u osobních pokladen celkem 8,915.987 Kč, u pokladny zavazadlové a doplatkové 774.774 Kč, u rychlozboží 4,515.396 Kč, u nákladní podací 2,05.685 Kč, u nákladní dodací 9,481.645 Kč, u výplatní 18,548.819 Kč., pokladna staniční 148,545.276 Kč, v Olomouci-Bělidlech u pokladny nákladní 2,282.107 Kč, v Olomouci-Hodolanech u pokladny nákladní 3.390.290 Kč, v Olomouci-Městě u pokladny osobní a zavazadlové 428.205 Kč, u nákladní 3,221.815 Kč, v Olomouci-Nové Ulici u osobní a zavazadlové 53.962 Kč, nákladní 3,161.845 Kč.

Jest tudíž Olomouc hl. n. podle peněžního obratu po Mor. Ostravě-Přívozu v obvodu olomuckého ředitelství druhou komerční stanicí.

Berní správa[editovat]

Mimo berní správu brněnskou jest olomucká největší berní správou na Moravě. Její personál pozůstává z přednosty a těchto funkcionářů: 7 úředníků konceptních, 1 účetního úředníka, 7 berních úředníků, 10 kancelářských úředníků a úřednic, 9 výp. kanc. sil, 1 podúředníka a 2 úřed. zřízenců. Agenda této správy jest jak co do významu tak i co do oboru působnosti velice obsáhlá. Zde se ukládají nejen veškeré daně přímé pro obvod politického okresu olomuckého (Velký Olomouc a 81 obcí venkovských), nýbrž také všeobecná výdělková daň pro velké podniky I. a II. třídy, jichž sazba daňová přesahuje určitou zákonem stanovenou hranici celého obvodu Obchodní komory olomucké (tedy pro 19 politických okresů). Ukládání všeobecné daně výdělkové děje se v komisi daně výdělkové, ukládání daně z příjmu a dávky z majetku v odhadní komisi. Polovičku členů a jich zástupců těchto berních komisí volí si poplatnictvo, polovičku jmenuje ministerstvo financí. Pro vyměřování zvláštní daně výdělkové až do r. 1920 delegována byla berní správa v Olomouci ohledně všech podniků k veřejnému účtování povinných, majících svoje sídlo v obvodu Obchodní komory olomucké. Dále funguje tato správa jako rozhodčí trestní senát pro delikty daňové — též pro celý obvod Obchodní komory. Senát tento sestává z předsedy, referenta, jednoho rady vrchního zemského soudu a soudce laika. Trestní senát tento může odsouditi nejenom k peněžité pokutě, nýbrž i ke trestu vězení až do 1 roku.

Účtování, vybírání a vymáhání předepsaných daní obstarávají dva berní úřady.

Mimo to obstarává berní správa četnou agendu mimořádnou při vystavování cestovních pasů do ciziny, při vyměřování školního platu na středních školách, při osvobozování od školného, při vyměřování invalidních požitků a při výplatách válečných poškozenců, při provádění zákona o ochraně nájemníků, různých úlevách jízdného na dráze, uvolňování zadržených vkladů při soupisu majetku atd.

Okresní finanční ředitelství[editovat]

V čele tohoto úřadu stojí okresní finanční ředitel vládní rada Mořic Kubelka. Poplatkové oddělení vede vládní rada Hugo Nagy.

Agenda úřadu je dvojího druhu.

Ve všeobecném oddělení vyměřuje se daň z lihu, daň z cukru, všeobecná daň nápojová, daň za masa, daň z min. olejů, daň z uhlí, daň ze zápalek, daň z vodní síly, vyřizují se záležitosti týkající se techn. finanční kontroly, monopolu tabákového, umělých sladidel, kolkových skladů, hracích karet, loterních, puncovních, cla, monopolu solního a střelného prachu, důchodů poštovních, důchodkové kontroly, nemovitého státního majetku, soupisu majetku a trestní věci důchodkové.

V oddělení pro kolkové a přímé poplatky tvoří obor působnosti kolky, převodní poplatky, dědická daň, daň z obratu s cennými papíry, poplatkový ekvivalent a daň z jízdenek, zavazadel a nákladů.

Pošta[editovat]

Ve Velkém Olomouci jest 11 poštovní úřadů: Olomouc 1 (hlavní pošta), Olomouc 2 (nádraží), Olomouc 3 (Riegrova třída), Olomouc 4 (Úřední Čtvrť), Olomouc 5 (Nová Ulice), Olomouc 6 (Hejčín-Řepčín), Olomouc 7 (Hodolany), Olomouc 8 (Pavlovice), Olomouc 9 (Chvalkovice), Olomouc 10 (Černovír), Olomouc 11 (Novosady). — První čtyry ze jmenovaných úřadů jsou ve vnitřním městě (starém Olomouci), ostatních 7 leží v připojených obcích jeho.

Poštovní úřad Olomouc 1 (Náměstí republiky) má velikou, nově zřízenou telefonní centrálu (pro 1500 telefonních abonentů) a pěknou novou telegrafní kancelář. U tohoto úřadu podávati možno všechny zásilky poštovní, telegramy, možno z jeho veřejné hovorny mluviti na vše strany. Služba telegrafní a telefonní koná se tu nepřetržitě ve dne v noci. Úřad Olomouc 1 doručuje ve vnitřním městě a na Úřední Čtvrti všechny zásilky listovní, poukázky poštovní, poukázky platební poštovního úřadu šekového i telegramy — tedy mimo balíky doručuje zásilky poštovní všechny.

Poštovní úřad Olomouc 2 jest velikým úřadem nádražním, přelistovacím, kterým procházejí a odkudž vycházejí četné vlakové pošty, rozvážející zásilky poštovní na všecky strany. Úřad tento zabývá se mimo to i příjmem všech zásilek poštovních, přijímá telegramy, má veřejnou telefonní hovornu, doručuje listovní zásilky v obvodu nádražním a v Nových Hodolanech a doručuje balíky do celého vnitřního města Olomouce. Mimo to funguje Olomouc 2 jako východiště automobilových tratí do Těšetic, do Dolan, na Sv. Kopeček, do Tršic a do Lipníku.

Poštovní úřad Olomouc 3 (Riegrova třída) zásilky poštovní a telegramy jenom přijímá. Doručovaním zásilek se nezabývá. V úřadě tom podáváno jest značné množství peněz, ať už poštovními poukázkami, či složenkami poštovního úřadu šekového, protože úřad leží uvnitř města v blízkosti všech bankovních a peněžních ústavů. Rovněž i značné množství balíků jest zde podáváno.

Poštovní úřad Olomouc 4, nejpozději v Olomouci zřízený, funguje pro Úřední Čtvrť jako úřad podací a doručuje poštovní zásilky do Neředína.

Ostatní úřady Olomouc 5 až Olomouc 11 zabývají se jak přijímáním, tak i dodávkou (doručováním) všech poštovních zásilek a telegramů. U všech úřadů Velkého Olomouce bez výjimky jsou zřízeny veřejné telefonní hovorny.

Poštovní úřady olomucké jsou mezi sebou spojeny takto: Zásilky docházejí na nádraží olomucké k poštovnímu úřadu v Olomouci 2, odkudž odváženy jsou do všech ostatních 10 úřadů poštovními koňskými jízdami. Zásilky u těchto úřadů podané dováženy jsou na nádraží (do Olomouce 2) a odtud jsou směřovány na míst svého určení.

Město Olomouci dočká se bohdá toho, že budou všechny zásilky (tedy nejen balíky, ale i listovní zásilky) přímo doručovány automobily z poštovního úřadu na nádraží (v Olomouci 2), tak jak tomu jest ve všech velkých městech. To bude ovšem možno teprv tehdy, až bude řádně zvětšeno hlavní nádraží a na něm vybudována nová, všem svým účelům vyhovující poštovní budova.

Na konec stůjž zde k posouzení poštovního ruchu v našem městě dopravní statistika poštovní za rok 1923. Číslice v závorce uvedené udávají činnost poštovního úřadu Olomouce 1, číslice neuzávorkované pohyb poštovní u všech 11 úřadů Velkého Olomouce dohromady. V Olomouci bylo roku 1923 podáno poštovních poukázek 99.334 kusů (31.341) v hodnotě 32,996.000 Kč (15,240.933), poštovních poukázek došlo 145.000 kusů (77.252) v hodnotě 27,232.128 Kč (17,222.739 Kč).

Složenek poštovního úřadu šekového bylo přijato 348.900 kusů (74.374) v hodnotě 400,055.400 Kč (61,172.604), poukázek poštovního úřadu šekového bylo vyplaceno 78.700 kusů (45.102) v hodnotě 297,585.000 Kč (219,342.057). — Doporučených dopisů podáno bylo 382.042 kusů (115.879), takových dopisů došlo 369.453 kusů (270.389) a Olomouce jich prošlo 846.788 (48.835). — Telegramů podáno 49.303 (19.196), telegramů došlo 57.354 (43.330) a úřadem v Olomouc 1 telegramů prošlo 58.163 kusů. Telefonických hovorů místních bylo 2,153.352 (2 mil. 145.572), meziměstských 136.275 (132.274), telefonních stanic bylo ve velkém Olomouci roku 1923 — 1131. — Příjem telegrafní činil 376.071 Kč (157.896), telefonní 1,273.291 Kč (1,249.057), poštovních cenin prodáno za 4,001.238 Kč (3,386.784), platy poštovních zaměstnanců činily 6,512.643 Kč (2,597.700 Kč), reelní (skutečný) příjem poštovní byl 9,266.900 Kč (4,818.922 Kč).

Ostatní úřady[editovat]

Vedle popsaných úřadů jsou v Olomouci: Důchodkový kontrolní úřad, Evidence katastru daně pozemkové, Celní úřad (hlavní a odbočka), Cejchovní úřad, Úřad prodeje tabáku; ze zemských úřadů filiálka Zemské životní pojišťovny markr. moravského, Oddělení zemského stavebního úřadu a okresní silniční výbor. Novým úřadem je obvodová úřadovna St. pozemkového úřadu.

V Olomouci je také lesní ředitelství Jana Liechtensteina, Správa Řádu německých rytířů a Ústřední ředitelství kapitolních lesů a statků. Dále notářská komora.