V zemi, kde zítra již znamená včera/Dněprostroj

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Dněprostroj
Autor: Julius Fučík
Zdroj: V zemi, kde zítra již znamená včera. Julius Fučík, 1949. s. 397-399
Licence: PD old 70

Dněprostroj[editovat]

„Sen,“ řekl německý profesor na Volze?

V jaké úctě mají sny ctní akademikové! Právě tak mluvil v roce čtyřiadvacátém jeho americký kolega nad peřejemi Dněpru.

„Sen“ – řekl.


V únoru roku 1927 byl sovětskou vládou schválen projekt Dněprostroje.

V květnu 1927 byly zahájeny práce na Dněpru.

Byly rozpočteny na sedm let.

Pracovalo 47.000 dělníků.

Postavili přehradu, kilometr dlouhou (dosáhli přitom rekordu v betonování), která zvedla hladinu Dněpru o 38 metrů, zaplavila všechny peřeje a pomocí komor učinila Dněpr splavným v délce 2000 kilometrů.

Postavili elektrárnu s devíti turbinami. Každá turbina: 90.000 koňských sil. Celková síla: 810.000 HP. Roční výroba: 3 miliardy kilowatthodin. Kilowatthodina za dvě a půl kopejky.

Na stepi, která kdysi ležela kolen rodiště Dněprostroje, vyrostlo město pro 300.00 obyvatel.

Dněprostroj dává život sedmi novým, obrovským, průmyslovým kombinátům. Aluminium, cement, šamot, železo, ocel, ferromangan, chemický kombinát.

Dněprostroj se stává centrem zavodňování krajů Ukrajiny, trpících suchem. Jeho energii je zavodňováno půl druhého milionu hektarů půdy. Tam vzniká největší zemědělský kombinát světa.

Dněprostroj mění tvář kraje.

Dněprostroj mění podnebí kraje.

Dněprostroj mění tvář lidí.

Zahájil výrobu 1. máje 1932.