V přírodě/XVIII.

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: XVIII.
Autor: Vítězslav Hálek
Zdroj: HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 259–260.
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1872
Licence: PD old 70

Tvá ústa sterou písní šumí,
jsou mluvou lásky od věků,
jež nejkrásněj zní člověku —
a přec ti člověk nerozumí.

Na rtech tvých sterý úsměv hrává,
kam hledneš, jaro vyskočí,
kam dýchneš, srdce poskočí —
a přec tě člověk nepoznává.

V tvých ňadrech zlatá zřídla plují,
jež matku písní napájí,
kdy v dítku svém sní o ráji —
a přec tě lidé nemilují.

Ó, těžko víru tomu soudit:
po věků dlouhém provodu,
mít za vůdkyni přírodu,
být člověkem — a přec tak bloudit!