V přírodě/XLIX.

V přírodě Vítězslav Hálek
XLVIII.	XLIX.	L.

Údaje o textu
Titulek:	XLIX.
Autor:	Vítězslav Hálek
Zdroj:	HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 286–287. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1872
Licence:	PD old 70

Ó, jděte mi s tou vaší pravdou,
jak vaše tvář tak zkroucenou,
tak úlisnou po záletnicku,
tak dušnou a tak zblácenou.

Ta pravda, u níž já se učil,
ta přímo podívá se v tvář,
co promluví, to také cítí,
a hřeje tím, jak slunce zář.

Ta když pocítí v srdci lásku,
ta v tváři jarem zaplane,
a zem a nebe jsou jí svědky,
že ani kvítkem neklame.

Tať čistá jako noční nebe,
tak jemná jako květu pel,
tak pravdivá jak srdce matky,
a vroucí jak slavíka žel.

Tak průhledná jak dětská mysl,
nech pláče aneb zaplesá —
tak já jsem v přírodě ji poznal,
a tak ji mluví nebesa.