V přírodě/XCIII.

V přírodě Vítězslav Hálek
XCII.	XCIII.	XCIV.

Údaje o textu
Titulek:	XCIII.
Autor:	Vítězslav Hálek
Zdroj:	HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 326. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1872
Licence:	PD old 70

Tu vítr nadmul sobě plíce,
tvář na sebe vzal vědeckou,
sňal píšťaly a všecky trouby —
dnes zahrajou nám tureckou.

Blesk na kůň sed’ a za ním letí,
vzad šlehem dává znamení,
hrom rachotí na velký buben,
na nebes černé sklepení.

Prach již se točí na opatku,
teď vítr počal větve brát,
a kde se strom mu staví v cestu,
hned natáh’ se jak kolohnát.

Věž v úctě naklonila čelo,
dům střechu smek’ jak čepici,
a stará chatrč poskakuje,
jako by zmladla v děvici.

A hudba hřímá přes vsi, města,
přes vody, s kopců, do letu —
a slavný úřad v udivení,
že nedal k hudbě paletu.