V přírodě/LXXXVII.

V přírodě Vítězslav Hálek
LXXXVI.	LXXXVII.	LXXXVIII.

Údaje o textu
Titulek:	LXXXVII.
Autor:	Vítězslav Hálek
Zdroj:	HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 320–321. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1872
Licence:	PD old 70

Má drahá, pojď, dnes budem hledat,
kde nejvíc krásy vykvetá,
a kde ji najdem, tam si sednem,
vždyť byla nám též zasetá.

A projdem sobě hájův stíny,
báň nebes, duše hlubiny,
neb chceš-li, sednem u potůčku,
neb vplujem v lidstva dějiny.

Však hleď, tu pod tím keřem šípků
vylítla zšedlá pěnička,
a v hnízdě zbylo něco písklat
a každé žvatlá: „Matička!“

A matka na listnaté olši
tu zmizí, tu se vynoří,
pak notuje v lehoučké písni —
„Tu jsem! Tu jsem!“ k nim hovoří.

Pak přiletí, s každým se vítá,
a duši má i ústa v něm,
pak povídá, kde jak co bylo — —
má milá, tady zůstanem.