V přírodě/CXVIII.

V přírodě Vítězslav Hálek
CXVII.	CXVIII.	CXIX.

Údaje o textu
Titulek:	CXVIII.
Autor:	Vítězslav Hálek
Zdroj:	HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 349. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1874
Licence:	PD old 70

Pojď, myšlenko, můj lidský květe,
o příbuzných mne došla věst,
neb co tu polní krásy zve tě,
v myšlenkách matka země jest.

A co tu v modrém vzduchu zvoní,
těch ptáků zpěvem tkaný let,
co z lesů šumí, dechem voní —
toť příbuzných, hle, celý svět.

A jest jich víc. V dne uzpomněnce,
kdy svá noc světla odmyká,
to myšlenka jest na myšlence,
jež hlavu nebes proniká.

A jest jich víc. Ty síly svaté,
z nichž pne se vzduch i země květ
a v modru slunce, hvězdy zlaté —
ó pojď se s nimi srozumět.

Ba mnohem víc. Svět, veškerenstvo,
toť myšlenka jen jediná —
hle, jaké máš to příbuzenstvo,
hle, jaká jsme my rodina!