Přeskočit na obsah

V přírodě/CXLIV.

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: CXLIV.
Autor: Vítězslav Hálek
Zdroj: HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 372–373.
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1874
Licence: PD old 70

Starý javor, básník starý,
v písních dřímá na mechu,
přišlo dítě osiřelé:
„Dej, javore, útěchu.“

„Bloudím unavené lidmi,
duše hladem umírá,
každý má jen pro mne kámen,
srdce své mi zavírá.“

Starý javor zamyslil se,
vlastní ňadra rozevře —
„Půjdem, hochu, uvidíme,
zda-li které otevře.“

Spolu chodí — div divoucí!
Co je písní po lese,
na housličky v smích je pláčou,
a to srdcem otřese.

Spolu chodí — div divoucí!
Starý javor — srdcí pán,
a kde srdce jenom kousek,
zotvíráno do kořán.