Přeskočit na obsah

Věnec slávy žen slovanských/Marie Luisa z Gonzagy

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Marie Luisa z Gonzagy
Autor: František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj: STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 68–69.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Ludovika Marie Gonzagová

Marie narozena r. 1612 byla dcerou Karla z Gonzagy a Kateřiny Lotařinské. Ač byla krásy nadobyčejné a ducha čilého, klonila se přec k nábožnosti téměř blouznivé, k níž ji snad přivedla nemoc životu nebezpečná, kterouž byla šťastně přestála. Ač byla při nejskvělejším dvoře evropském vychována, ač odrostla ve hluku slavností, jichž nejkrásnější ozdobou byla, přec žila v úkrytu skutkům zbožnosti a kajicnosti.

Marie Luisa byla ještě velmi mladá, když král polský Sigmund o ruku její pro syna svého Ladislava se ucházel; vyjednávání to prodlouženo odporem jejím až do roku 1645, v němž konečně svolení davši do Varšavy přišla, kdež ji lid s radostným nadšením uvítal. Ačkoliv se škodlivé pověsti o spojení, v němž měla býti s nejvyšším svým podkoním, až k uším manžela jejího dostaly, podařilo se jí, rozptýliti nedůvěru a zjednati si neobmezenou jeho lásku a úctu.

Po několika letech zemřel Ladislav (r. 1648) a Luisa zasnoubila se s bratrem jeho Janem Kazimírem V., jenž byl zároveň za krále zvolen. Národ ale nepříznivě hleděl na spojení toto, a nespokojenosť, jsouc udržována nároky některých vládychtivých velmožů, tak zjevně se projevovala, že ruská a švédská vojska do Polska vtrhla a královna, jež se nadarmo pokoušela o uspokojení lidu, musela do Slezska prchnouti. Teprv r. 1656 se navrátila, ale zmatky nebyly dosud ještě vyrovnány, sama královna přála si volbu nástupce a navrhovala říšskému sněmu vévodu Enghienského. Stavové ale rozhodně odmítli návrh tento, a tak vedla Marie Luisa slabého krále až do své smrti, kteráž ji dne 10. května 1667 zastihla.