Věnec slávy žen slovanských/Andělina

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Andělina
Autor: František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj: STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 47–48. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Andělina, dcera zetského (černohorského) knížete Ivana Crnojeviče, byla provdaná za srbského despotu Štěpána Brankoviče, jehož i král uherský uznával. Poněvadž tehdáž Turci zle naléhali na srbské země a srbský národ nechtěl rázně se jim opříti, vystěhoval se despota Štěpán r. 1467 se svou chotí Andělinou a s dvěma syny Djurdjem a Ivanem do Vlach, kdež sám brzo zemřel.

Andělina přestěhovala se pak do Srěmu a žila v Kupinovu, kamž také tělo muže svého s sebou vzala. Po smrti srbského despoty Zmaje Vuka (r. 1497) byla Andělina opět po nějaký čas v důstojnosti despotice srbské. — Dala raziti zlaté i stříbrné peníze, na nichž byl z jedné strany její obraz, z druhé pak strany obraz jejích synů. V Krušedolu ve Srěmu založila panenský klášter. U národu srbského zachovala se v svaté pověsti pod jménem: „majka Andělina“. Pochována jest v klášteře krušedolském a památka její spolu s posvěcením chrámu slaví se tam ročně dne 30. července.