Přeskočit na obsah

Výbor z Květů zla II./Slunce

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Slunce
Podtitulek: (Str. 251. Le soleil.)
Autor: Charles Baudelaire
Původní titulek: Le Soleil
Zdroj: BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II. Praha: J. Otto, 1919. s. 98–99.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Haasz
Licence překlad: PD old 70

Dál starým předměstím, v němž visí žaluzie
kdes v boudě zvetšelé, jež tajnou neřest kryje,
když slunce krutého se šípy zdvojily
a prší na město, lán, střechy, obilí, —
sám chodím cvičit se v svém bujném šermování,
v němž rýmů náhody čich po všech koutech shání,
přes slova klopýtám, jak přes vrch dlaždění,
či přes verše, jež znám už dávno ze snění.

Ten otec živící, jenž bledničkám se vzpouzí,
ten verše na polích i květy růží vzbouzí;
on dává vyprchat všem péčím nad zemi
a mozky naplní a úly plástvemi.
Kdož chodí o berlách, těm opět mládí dává,
a sladkost, veselost, že jsou jak dívka smavá,
on káže osení růst, zrát a plody nést
v tom srdci nesmrtném, jež stále jen chce kvést!

Když tak, jak poeta, v měst sestupuje skrejši,
on sudbu zušlechtí i věci nejbídnější,
bez hluku, sluhův, on, jak zvykem u králů,
jde do všech palácův a do všech špitálů.