Výbor lyriky (Shelley)/Verše (4)

Výbor lyriky (Shelley)
Magnetisující dáma svému nemocnému	Verše (4)	Janě: Pozvání

Údaje o textu
Titulek:	Verše
Autor:	Percy Bysshe Shelley
Původní titulek:	Lines: When the Lamp is Shattered
Zdroj:	SHELLEY, P. B. Výbor lyriky. Praha: J. Otto, 1901. s. 161–162.
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Když lampa jest ztroskotána,
tu světlo mrtvé tlí v prachu,
když mraků clona jest zdrána,
kde duha jest v barev svých nachu?
Když loutna se ve trosky chýlí,
kdo vzpomíná tón její zas?
A rty když domluvily,
jest zapomnín brzy jich hlas.

Jak nežijí hudba i lesky,
když loutna i lampa jsou prach,
tak srdce nářek i stesky
jsou mrtvy, duch když jest v tmách.
Tu chmurné zjevy jen zvoní
jak vítr v ruiny zdech,
jak žalný kvil vln se tu roní
v mroucího plavce vzdech.

Když srdce jednou se spjala,
opouští láska hnízdo hned,
část slabší z nich úděl svůj vzala
nést, co jí druhdy celý svět.
Ó lásko, jež nad vším zde kvílíš,
co křehké jest v tom světě zlob,
proč nejslabší volit si pílíš
za kolébku, pobyt i hrob?

Ó budou vášně rvát tebe,
jak havrany bouře rve v zlobě,
jak slunce s chladného nebe
tak rozum se vysměje tobě!
Trám každý z hnízda ti spadne,
stát orel budeš na posměch,
až větry zadují chladné
a listí spadne s větví všech.