Vánoční album/1884/Motivy k vánočním písním

Vánoční album/1884
Ballada vánoční	Motivy k vánočním písním

Údaje o textu
Titulek:	Motivy k vánočním písním
Autor:	Gustav Dörfl
Zdroj:	Vánoční album. Dárek českým rodinám. Ročník třetí. Uspořádal Gustav Dörfl. Praha : vlastním nákladem, 1884. s. 182–183. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

I.

Na větvích a stříškách nic než sníh; všecko, kam oko hledne, je bílé, i to křídlo mladé vrány, která volajíc po pokrmu spadla s hnízda, aby více nevzletěla. Mráz kreslí do oken květy a věší na rámy rampouchy. Vítr teskně fičí — snad naříká, že ty druhdy tak zelené luhy vypadají jako rubáš a ta obloha nad nimi jest zastřena jako Osud… Tak přicházejí Vánoce, a v dáli na obzoru svítá, a na východě vychází slunce, které to smutné roční počasí mění na nejkrásnější svátek!

II.

Přistoupila k němu, když vhroužen do snu ji oplakával, a pošeptala mu do ucha: „Miláčku, zapomeň. Ta, kterou jsi miloval, stojí u tebe. Ó neplač, neplač!“

Potom uchopila se ho něžně za ruku a pravila: „Hle, já nejsem mrtva!“ Načež vedla ho po všech stezkách, kudy přede lety spolu kráčívali.

A vyprávěla mu o všem, co bylo se mezi nimi událo: jak on svým bohatýrským jednáním dobyl si lásky její, a jak oba dlouho polom byli šťastni… A on zářil blahem, že opět ubírá se po boku jejím.

Ale když jí chtěl povídat, co všecko mu bylo zakusiti ode dne, kdy ho tak náhle opustila, — bylo to nedaleko Prahy a krátce před vánocemi — ó běda! tu její zjev mizel, mizel… a on probudiv se znova zaplakal…

A jména těch milenců jsou: Čech a Sláva.