Světelský zpravodaj/2024/červenec-srpen/Benetice

Údaje o textu
Titulek:	Benetice
Autor:	Stanislav Vrána
Zdroj:	VRÁNA, Stanislav: Benetice. In: Světelský zpravodaj, červenec/srpen, 2024, str. 40–41
Licence:	CC BY-SA 4.0
Související:	První část článku
Druhá část článku
Související články ve Wikipedii: Benetice (Světlá nad Sázavou)
Heslo ve Wikislovníku: Benetice

Pokračování z minulého čísla

== Autobus Benetice-Světlá ==

Když jsem nastoupil v roce 1984 na základní školu, autobusy měly zastávky na náměstí. Ranní autobus přijížděl do Světlé na náměstí před osmou ranní a odpolední autobus odjížděl ze světelského náměstí v 15.15. Kromě toho pro zaměstnance jezdil ještě autobus před pátou hodinou ranní. Jak se měnily jízdní řády, ranní autobus přijížděl do Světlé později, a tak než jsme z náměstí došli do školy, bylo už po začátku vyučování. V prvním roce, co jsem nastoupil do školy, nás jezdilo autobusem 7 školou povinných, o rok později 9, ale pak se dvě rodiny přestěhovaly z Benetic do Světlé, takže nás jezdilo zase sedm. Jak ale starší žáci končili základní školu, jezdilo nás méně a méně, posledních několik let jsme jezdili jenom tři. Ranní autobus byl od začátku roku 1992 zrušen, takže bratr, který v té době už jezdil tímto autobusem jediný, musel dopravu na posledního půl roku základní školy vyřešit jinak. Naštěstí v té době bydlela v Beneticích jedna z učitelek na základní škole, takže mohl jezdit s ní.

Když nás ještě jezdilo do školy víc, krátili jsme si čekání na autobus většinou hrou na babu. V zimě jsme hráli hru na babu na zamrzlém rybníce na návsi. Když už jsme pak jezdili jenom tři, většinou jsme si kopali tenisákem za čekárnou. Na podzim jsme mohli v některé dny sledovat sletování vlaštovek před odletem do teplých krajin. Vlaštovky při tom dělaly různé kousky a celý houf měl stovky vlaštovek.

Na začátku Horní Březinky, při cestě z Benetic na konci Horní Březinky, byla na silnici drobná nerovnost, při jejímž přejezdu, když jsme seděli na sedačkách úplně vzadu, jsme trochu nadskočili. Když jsme se k onomu místu blížili, říkali jsme, že přijdou houpačky.

V zimě občas autobus nevyjel do Kadlečáku. Pak jsme museli jít do Světlé pěšky. Po cestě do Benetic měl tehdejší řidič autobusu pan Zdeněk Novák nejspíše volno, protože když se stalo, že do Kadlečáku nevyjel, obvykle čekal pod Kadlečákem v pískovně, až dojdeme pěšky, a zkrátil nám tak cestu alespoň z Horní Březinky.

Protože odpolední autobus odjížděl až v 15.15 a v dalších letech o něco později, chodili jsme po škole do družiny a z družiny rovnou na naměstí, kde jsme čekali na příjezd autobusu před obchodním domem. Čekali tam i žáci z jiných vesnic, třeba z Vlkanova nebo Ovesné Lhoty, takže jsme se při čekání nenudili. V první třídě mě v pátek z družiny vyzvedával děda - tehdy to ještě fungovalo tak, že za dveřmi vchodu do šaten k družinám byl telefon, na který stačilo zavolat a žák mohl jít. Když jsme byli starší a škola skončila dřív než ve 2.10, začali jsme ze školy domů chodit pěšky. Cesta pěšky zabrala asi hodinu. Často jsme jí museli odšlapat celou, někdy nás svezl někdo z Benetic, kdo zrovna jel ze Světlé, někdy příbuzný sousedů, který jel na návštěvu, a někdy cestář, který občas jel červenou dvanáctsettrojkou. S odstupem času si nejsem jistý, jestli to byl opravdu cestář, ale říkali jsme mu tak.

Jak se měnily jízdní řády, odjezd odpoledního autobusu ze Světlé se přesouval stále na pozdější čas. V roce 1999 jsem nastoupil na vysokou školu do Prahy. V té době v pátek odjížděl vlak z Prahy ve 13.13 a ve Světlé jsem stihnul dojít z nádraží na náměstí včas, abych mohl jet do Benetic autobusem. Za starostování paní Arnotové ale kromě změny jízdních řádů vlaků a autobusů přišel také přesun autobusové zastávky z náměstí do ulice Komenského ke hřišti základní školy Lánecká. Páteční spoj s odjezdem ve 13.13 už nejezdil, z Prahy jsem odjížděl okolo poledne. V té době jezdil do Benetic ještě autobus, který odjížděl po 14.00 ze Světlé. Jízdní řády vlaků a autobusů byly v té době ale takové, že když přijel vlak z Prahy, bylo jenom několik minut na dojítí z nádraží na autobusovou zastávku - bylo to jen tak tak. Druhá nepříjemnost byla v tom, že autobus, který tehdy odjížel do Benetic okolo 15.45, odjížděl ze zastávky, která byla na straně silnce, kde bylo hřiště (nyní je tam sportovní hala), ale autobus, který odjížděl do Benetic po 14. hodině, odjížděl ze zastávky na protější straně ulice (na straně ulice, kde dříve sídlilo Bomaco, nyní Potravinová banka) a ještě asi 50 metrů vzdálené. Což jsem nevěděl a ani z jízdního řádu to nebylo možné zjistit, protože na obou zastávkách byly jízdní řády stejné. Takže když jsem viděl, že autobus, kterým jsem chtěl jet, přijíždí z opačného směru, už nebyl čas přejít a autobus mi ujel. Naštvaný jsem se pak šel zeptat do infocentra, jak mám zjistit, ze které zastávky v které časy odjíždí autobus do Benetic, ale ani tam mi nebyli schopni poradit. Vrátil jsem se tedy na zastávku a protože se mi nechtělo čekat skoro dvě hodiny na další autobus, v jízdním řádu jsem našel, že za nějakou dobu odjíždí autobus, který jel přes Opatovice. Využil jsem tedy toho spoje a když jsem si u řidiče kupoval jízdenku, nejprve mi řekl, že do Benetic nejede (tehdy to byl spoj, který podle jízdního řádu právě z Benetic přijel, zajel na zastávku u sklárny a pak pokračoval do ulice Komenského), než mě nechal doříct, že chci jízdenku do Benetic rozc. 1.7 - tak se jmenuje zastávka, která je před vlastní vsí Opatovice. Vystoupil jsem tedy tam a do Benetic šel přes les pěšky.

Spoj to byl příjemný, z jízdního řádu jsem se dočetl, že kvůli němu nemusím chodit z nádraží až ke hřišti u základní školy Lánecká, ale stačí přejít přes děravý most ke sklárně, kde měl také zastávku. Několik let jsem tedy pro cesty z Prahy do Benetic využíval autobus přes Opatovice a chodil přes les pěšky.

Přesun zastávek z náměstí do ulice Komenského jsem nesl poněkud nelibě, hlavně po té, co tehdejší zástupce starostky pan Böhm přesun zastávek okomentoval slovy, že náměstí má být především pro Světeláky. Benetice byly v té době už několik let součástí Světlé, proč já nejsem brán také jako Světelák?

Nedávno jsem měl cestu okolo zastávek autobusu v Komenského ulici, tak jsem jen se jen tak ze zvědavosti podíval na jízdní řády směrem na Benetice. Stále je na obou zastávkách stejný jízdní řád, takže kdybych chtěl pro cestu do Benetic autobus využít, opět bych nevěděl, na které zastávce mám čekat. Aktuálně do Benetic jezdí tři autobusové spoje, ráno okolo osmé, odpoledne okolo druhé a okolo půl čtvrté.

== Spojení do Ledče ==

Když jsem v roce 1992 nastoupil na střední školu v Ledči, dopravu jsem řešil různě. Protože přímé autobusové spojení mezi Beneticemi a Ledčí nebylo, abych se dostal na osmou do školy, musel bych vstávat ráno hodně brzo, abych z Benetic odjel autobusem, který tehdy odjížděl před šestou ranní. Na začátku školy jsem to řešil tak, že ráno jsem chodil pěšky do Vilémovic a z Vilémovic jsem jel do Ledče autobusem a odpoledne jsem jel vlakem z Ledče do Světlé a ze Světlé do Benetic autobusem. V zimě, abych nemusel pěšky, jsem prostě dříve vstával a s někým, kdo jezdil v tu dobu do Světlé, jsem se do Světlé svezl a do Ledče jsem jel vlakem. Když už mi bylo patnáct, mohl jsem jezdit na pionýru a od 17 na motorce. Když to šlo, tak přímo do Ledče, v zimě jsem jezdil do Světlé a ze Světlé do Ledče vlakem.

V roce 1996 jsem v Ledči nastoupil na tehdy nově otevřenou Vyšší odbornou školu. V té době už mi bylo 18, takže jsem mohl jezdit autem. Když nebyl sníh, doprava do školy tak byla jednoduchá. Silnice do Vilémovic ještě nebyla rozbitá, takže se po ní nechalo jezdit normálně. V zimě, kdy bych asi nevyjel nebo bezpečně nesjel rozhrabaňák (nejprudší kopec na silnici mezi Beneticemi a Vilémovicemi), jsem využíval lesní cesty, jezdil jsem buď přes Opatovice a Pavlov, nebo abych se vyhnul rozrabaňáku, z Vilémovic na Hutě a z Hutí cestou, která končila pod prvním krátkým kopcem na silnici z Benetic. Případně bylo možné jet z Vilémovic k Pavlíkovu, odtamtud lesní cestou směrem na Mezilesí a na rozcestí u lipky odbočit na Benetice.

Zde bych věnoval dva odstavce (bývalé) silnici spojující Benetice a Vilémovice. Tato silnice nebyla nikdy příliš udržována, ale alespoň díry v ní opravovány byly. V roce 1988, když byla silnice mezi Mrzkovicemi a Leštinkou uzavřena, protože se rovnala velká zatáčka, která tam tehdy byla, dokonce silnice mezi Beneticemi a Vilémovicemi dostala celý nový povrch, aby na ní mohly být odkloněny autobusové linky jezdící přes Mrzkovice. V době uzavření silnice přes Mrzkovice tak Benetice měly nejlepší obslužnost veřejnou dopravou. Poté, co byla silnice mezi Leštinkou a Mrzkovicemi znovu otevřena, byla silnice mezi Beneticemi a Vilémovicemi převedena do kategorie účelových komunikací a tím více méně skončila péče o ni. V té době existovala informace, že silnici měly převzít lesy, ale tato informace se později ukázala jako nepravdivá. Sice se od té doby o silnici nikdo moc nestaral, ale stále byla použitelná. Dílo zkázy nastalo s napadením lesů kůrovcem. Do lesů najížděla těžká technika, na jejíž hmotnost silnice nebyla stavěná, a silnice tak byla naprosto zdevastovaná. Občas se někdo velké díry pokusil zasypat stavební sutí, starými rozbitými střešními taškami nebo starým cementem, ale taková oprava nevydžela dlouho. Podobně dopadly lesní cesty mezi Beneticemi a Opatovicemi a mezi Beneticemi a Pavlíkovem, ve kterých se objevily tak hluboké proježděné koleje, že se tam bojí jezdit lidé i s menšími traktory, aby na cestě neuvázli. Jediné použitelné spojení do Ledče tak zůstalo přes Světlou, resp. o něco kratší přes Dolní Březinku.

Obyvatelé Benetic žádali Kraj Vysočina o opravu silnice, ale kraj zpočátku tvrdil že není vlastníkem, a to i přesto, že jako vlastník byl uveden v katastru nemovitostí. I když kraj později vlastnictví silnice uznal, její pořádnou opravu nikdy neplánoval. Měly být pouze vyspraveny největší díry. Kraj také navrhoval, že by silnice byla opravena formou technologie tzv. mechanicky zpevněným kamenivem nazývaným také jako „minerální beton“ (něco ve smyslu, že na silnici by se navezla kamenná drť, která by se nějakým způsobem udusala – něco takového jako když se dělá násep pro vlakové koleje, jenom zde by koleje položeny nebyly; u silnic se používá pro podkladové vrstvy). Do diskusí ohledně opravy silnice se později zapojil i europoslanec Zdechovský. Mezi Krajem Vysočina a městem Světlá nad Sázavou začala vznikat dohoda o tom, že by Kraj Vysočina silnici kompletně opravil a následně by jí do svého majetku převzalo město Světlá nad Sázavou. K uzavření této dohody ale, pokud vím, nedošlo, důvodem snad mělo být to, že Kraj Vysočina měl požadovat, aby Světlá nad Sázavou převzala do svého majetku nejen úsek silnice mezi Beneticemi a Vilémovicemi, ale celou silnici ze Světlé do Vilémovic vedoucí přes Benetice.

== A co budoucnost? ==

Když se člověk zamyslí nad tím, jakou mají Benetice budoucnost, tak lze jenom těžko dojít k závěru, že pozitivní. Věkový průměr v Beneticích je 57 let a stoupá. Klesne většinou jen, když někdo zemře. Pod 18 let je jenom jednomu obyvateli. Počet obyvatel naopak klesá.

Aby člověk mohl v Beneticích fungovat, potřebuje auto. To, jak je nastavena autobusová doprava, je pro dnešní potřeby nedostatečné. Je nastavená celkem příhodně pouze pro dopravu do školy. Ale i tak byly roky, kdy by školáci na druhém stupni základní školy v pátek, kdy většinou končí výuka dříve, museli být pouštěni z výuky před koncem hodiny, aby stihli autobus, který do Benetic odjížděl okolo druhé hodiny, a nemuseli skoro dvě hodiny čekat na následující autobus, který tehdy odjížděl ve tři čtvrtě na čtyři. Pro žáka vázaného odjezdy autobusů je omezená možnost navštěvovat odpolední zájmové kroužky. Po zaměstnance, kdy v různých firmách je pracovní doba různá, je využití autobusu většinou obtížné až nemožné. Autobus může použít někdo, kdo není vázán časem. Ale i tak, pokud někdo, kdo je třeba v důchodu, potřebuje k lékaři, musel by jet autobusem, který odjíždí z Benetic před osmou, a po odbytí lékaře by musel ve Světlé čekat až do dvou hodin odpoledne, než by mohl jet zpět do Benetic. Bohužel Benetice vždy měly tu smůlu, že byly na konci linky, a vzhledem k nízkému počtu obyvatel se nevyplatí, aby autobus jezdil častěji. Vsi jako Opatovice nebo Leštinka jsou na tom lépe, protože leží na spojení Světlé a Ledče. Silnice, která by spojovala Benetice s Opatovicemi nebo Benetice s Leštinkou a která by situaci mohla změnit (dokázal bych si představit linku Světlá-Žebrákov-Benetice-Opatovice-Pavlov-Ledeč), nikdy nebyla vybudována a zřejmě asi nikdy vybudována nebude.

Počet obyvatel a průměrný věk obytel Benetic od roku 2011, jak byl publikován ve Světelském zpravodaji
	2011	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Počet obyvatel	30	22	22	21	21	20	19	19	18	17	17
Průměrný věk	52,13	55,64	56,64	56,79	57,79	53,15	51,80	49,35	52,89	54,50	57,00

Počet obyvatel Benetic se postupně snižuje. Na začátku tohoto roku měly Benetice pouze 17 obyvatel s věkovým průměrem 57 let. Z místních částí Světlé jsou na tom hůře už jenom Dolní Dlužiny s 15 obyvateli a průměrným věkem přes 60 let. Šance, že by se do Benetic nastěhoval někdo nový natrvalo, je malá. Před několika lety sice jeden pár v Beneticích dům koupil a po rekonstrukci se nastěhoval, ale šance, že to udělá někdo další, je malá. Před ještě trochu více lety se do Benetic vrátila jedna z rodin, která se kvůli škole dětí v 80. letech přestěhovala do Světlé, ale budoucnost jejich dětí už s Beneticemi spojená není. Vesnice v okolí, které jsou na spojnici Ledče a Světlé mají větší šanci, protože tam je život pohodlnější. Když se člověk podívá do Pavlova nebo do Vilémovic, tak tam najde i nové domy, v Leštince se jeden nový dům staví (možná už je postaven). V Beneticích se nic takového neděje. V současném světě nemají Benetice příliš co nabídnout. Jediné, co mohou nabídnout, že tam celkem funguje sousedský život a že je v nich hezky.

Pro mladou rodinu by byl v Beneticích problém - děti by si tam nemohli najít kamarády, protože v Beneticích nyní žádné děti nejsou. Musely by se tedy do Benetic přistěhovat současně alespoň dvě nebo tři rodiny, aby si děti mohly hrát spolu a nebyly odkázány pouze na sourozence. Pro rodiče s jedním dítětem jsou tedy současné Benetice celkem nevhodná volba.

Největší šance má tedy scénář, že Benetice v ne příliš vzdálené budoucnosti vymřou. Jediný současný obyvatel, kterému je pod 18 let, toto nemá šanci zvrátit, do Benetic by se musel nastěhovat někdo nový. Co se týká (bývalé) silnice spojující Benetice a Vilémovice, tak ta se zřejmě svojí opravy už nedočká. Pokud kraj bude opravu komunikace odkládat dostatečně dlouho a Benetice vymřou, už nebude pro koho ji vlastně opravovat.

Otázka je, co se s Beneticemi stane pak. Buď prázdné domy koupí lidé na chalupy, nebo opuštěné domy budou chátrat až Benetice zaniknou.

Článek včetně jeho první části v předcházejícím čísle Světelského zpravodaje je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte původ - Zachovejte licenci CC-BY-SA 4.0

Stanislav Vrána