Stránka:WENIG, Adolf - Japonské pohádky.djvu/20

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována

Když se tak mladý bojovník na všecko vyptal, řekl lidem, že snad ještě pomoci najde a spěchal k obydlí samurajovu, aby si od něho psa vypůjčil. Jen na jedinou noc že ho potřebuje. Nechtěl samuraj krásného psa svěřit neznámému člověku, vysmál se mu, potom ho zhurta odbyl. Nezbývalo tedy mladému bojovníku, než aby vyšel s pravdou ven a pověděl samurajovi o svém úmyslu. Teprve tehdy propůjčil samuraj svého psa Šippeitara, a jen na den. Říkal, že by sám se vydal s mladým bojovníkem do hor, že však je už stár a údy mu dobře neslouží, Byl však hrdý na psovu pověst a chtěl, aby byla novým skutkem prokázána.

Mladý bojovník šťasten vedl Šippeitara do lesa. Statný pes ochotně ho následoval. Na cestě zastavil se bojovník v chatrči ubohých rodičů dívčiných. Děvče bylo už připraveno na poslední cestu, ale bojovník poručil, aby jen zůstalo doma a nehnulo se z příbytku.

Potom vyžádal si nosítka, pro dívku uchystaná, posadil tam Šippeitara a poprosil několik mladíků z vesnice, aby nosítka odnesli do lesa ke chrámku.

Kráčeje za nosítky došel bojovník až na místo svého včerejšího noclehu. Ale sotva