první sekerou mrštně a vysoko a zasáhla ho pěkně a z plna do spánku; shroutil se na Sisse a rozložil se Ugh-lomimu u nohou.
Než se však Ugh-lomi vzchopil, vyrazili dva rudovlasí muži ze sítí, majíce pohotově oštěpy a mlatové kameny a Had těsně za nimi. Jednoho udeřila Eudena do šíje, nesrazila ho však a on se zapotácel na stranu a zkazil svému bratru ránu namířenou na Ugh-lomiho. Ve mžiku upustil Ugh-lomi svůj kyj, uchopil útočníka kolem pasu a mrštil jím stranou. Skočil opět po kyji a dosáhl jej. Muž, kterého Eudena udeřila, vrávoral k ní s oštěpem, dosud omámen její ranou; Eudena mimoděk se mu uhnula. Váhal mezi ní a Ugh-lomim, a vykřikl zlehka, spatřiv Ugh-lomiho tak blízko; ve mžiku držel ho Ugh-lomi za hrdlo a kyji dostalo se třetí oběti. Když klesal, vykřikl Ugh-lomi; nebyla to slova, nýbrž jásavý hlahol.
Druhý rudovlasý muž ležel na šest stop zády k ní a krev zalévala mu hlavu. Pracně pokoušel se vstáti. Nerozumné hnutí přinutilo Eudenu, aby mu v tom zabránila. Mrštila po něm sekerou, chybila, viděla jeho tvář se strany. Mihl se kolem malé Si a běžel rákosím. Na okamžik zdálo se jí, že Had stojí v ústí stezky, odvrácen na polo od ní a pak uzřela jeho záda. Viděla, jak kyj víří vzduchem, spatřila huňatou hlavu Ugh-lomiovu s krví ve vlasech a krví na ramenou; hlava zmizela v rákosí. Po té zaslechla Hada, který zaječel jak žena.
Běžela vedle Si k místu, kde rukojeť sekery čněla z chumáče kapradin, a když se obrátila, shledala, že osaměla plna rozechvění s třemi nehybnými těly. Chvíli přemáhala ji mdloba a závrať, a pak ji napadlo, že snad Ugh-lomiho vraždí na stezce v sítí; s nečlánkovaným výkřikem skočila přes mrtvolu Boovu a spěchala za ním.
Hadovy nohy ležely přes cestu a hlava jeho skrývala s v sítí. Běžela dále po pěšině až k místu u olší, kde se zahýbala a otvírala, a tam spatřila, jak vše, co zbylo
