Přeskočit na obsah

Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/92

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Jsou lidé, kteří své vlastní mínění potírají, řekne-li je někdo jiný.

Jak mnohým je štěstím to, čeho nemají!

Štěstí hledáme my, neštěstí hledá nás.

Pravý básník je Midas: čeho se dotkne, obrací v zlato.

Velikost jednoho bývá maličkosti tisíců.

Čím nadutější kočí, tím vznešenějsí panstvo.

Mnohý poznal svou ženu teprve po svatbě, mnohý nikdy.

Chváliti svého syna je chváliti sebe; haněti svého otce je haněti sebe.

Čím více žena miluje svého muže, tím více ho hledí napraviti; milující muž zvětšuje převrácenosti své ženy.

Dobří králové žijí dlouho.

Divno, že se nenašla posud rodina mluvící latinsky — na výdělek.

Země se dělí na tři pásma: v prvním se musí pít pro velikou zimu, v druhém pro nestálé počasí a v třetím pro veliké horko.

Byl to krásný večer: ani jediná řeč nebyla promluvena.

Rovnost práv vede k rovnosti požitků.

Alespoň Kollára, Palackého, Havlíčka měl by znát každý náš vzdělanec; ale neznáme jich ani ze sta jeden. (Masaryk).