Přeskočit na obsah

Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/91

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Co Archimedes neuměl, umí nyní každý školáček.

Ingenium a šílenost bydlí vedle sebe.

Čím vyšší kramflek, tím menší člověk.

Sebevychování je nejlepší.

Neprorokuj a nezmýlíš se.

Tvé listy jsou tvoji nepřátelé.

Malých proroků bylo vždy více než velkých.

Vražda vnáší do novin kus života.

Lehkomyslnost se jmenuje někdy idealismus.

Nic nerozněcuje vášně tak jako nevědomost.

Dělají si z Musejníka šašky a co by byli bez něho?

U nás se četlo nesmírně mnoho — k vůli jazyku.

Chvalořečníci mluvívají o dobách, kterých neviděli.

Milý příteli je fráze.

Ani násobilce se nemá učit docela slepě.

Jeden den bez peněz je poučnější než celý rok s penězi.

Kdo viděl sám kus dějin, diví se potom, jak se o tom píše.

Hledal podivná slova a to byl celý jeho život.

Národ je vždy tím, čím ho udělají.

Kdo má peníze myslí, že má také větší právo k životu.

Hleď se nejasných lidí a ještě více nejasných knih.

Čím dokonalejší řeč, tím stejnější překlady.

Mnoho lidí chce všecko lépe vědět, ale nevědí nic dobře.

Jenom lháři se v anglických školách trestají holí.