Přeskočit na obsah

Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/90

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

75

vyznamenal Zdeněk ze Šternberka.[1] Zbraně Jiříkovy skoro na všech stranách štěstí válečné doprovázelo, takže panská jednota Zelenohorská sprostředkováním krále polského ráda přijala příměří trvající až do 26. května r. 1468. Té doby použil král Jiří, aby potrestal a seslabil císaře Bedřicha; z jara r. 1468 vypravil syna Viktorina s Václavem Vlčkem do Rakous.

Na naléhání papežovo a prosby panské jednoty pomohl Matyáš císařovi z tísně, sevřev Viktorina v Štokravě. Král Jiří syna svého novým vojskem vyprostil, ale nemoha Matyáše k rozhodné bitvě (u Znojma) donutiti, vrátil se do Čech, jednak aby vojsko čerstvými sbory sesilil, jednak aby hrozící vpád Slezanů zamezil. Matyáš chtěje pronásledovati knížete Viktorina, z táboru u Lavy dne 4. května psal měšťanům jihlavským, aby se do 20 dnů s brannou moci dostavili do Telče.

Mezi tím kníže Viktorin přes Hrotovice a Náměšt okolo 10. května přirazil k Třebíči, kde, spoléhaje se na silně opevněný klášter, bezpečným se cítil. Vojsko Matyášovo pálíc a pleníc Viktorina pronásledovalo, a lid venkovský ze strachu před Uhry hrnul se do opevněné Třebíče s vozy plnými různého nákladu; asi 12. května přitáhl Korvín k Třebíči. Přes 10.000 jezdců měl ve svém vojsku, ale jádro jeho armády tvořily pověstné roty táborské, které vedeny Janem Jiskrou z Brandýsa, dříve úhlavním nepřítelem Korvinovým, po mnoho let šířily na Slovensku hrůzu jména českého. Po tři dni obležení hrdinsky odráželi útoky uherské; konečně zeď městská poblíž Jejkovské brány povalena byla. Město bylo dobyto, vydrancováno, vypáleno[2] a shořeno. S troskami pěšího vojska a 1500 jezdců poštěstilo se Viktorinovi a Vlčkovi prodrati se branou Stařeckou a zavříti se v pevném klášteře. Avšak potravy nedodáno do kláštera žádné, poněvadž most přes řeku Jihlavku pod prvním vozem se prolomil. Tak pobořeno a zničeno dne 14. května 1468 staroslavné město Třebíč,

  1. Stáří letopisové píšou k r. 1467: „Když se to stalo, že obleženi byli ti hradové {totiž v Čechách od krále Jiřího: Roudnice, Šternberk, Konopiště atd.), tehda Zdeněk Konopištský přijev na Jihlavu odtud mnohé škody učinil jest bráním, pálenim, mordem; též z Jindřichova Hradce, z Olomouce, z Znojma a z Plzně i z jiných zámkův v Čechách i v Moravě, takže několik set vesnic i městeček spáleno jest. Také Staré Brno i Králové klášter spálen jest.“
  2. Dle Střelky bylo město zapáleno, než hlavni voj Matyášův k Třebíči dorazil; původce požáru dal prý Matyáš stíti.