74
kláštera ukázati nechtěl. Také pohnal opat Mikuláše Provázka z Okrašovic ze 30 hř., že klášteru drží mlýn, který leží na řece pod Čimířem (Čiměří) v jejich klášterských hranicích.
Při veškeré té finanční bídě neztrácel klášter na vážnosti; r. 1465 papež Pius II. jmenoval opata Třebického a probošta Kounického soudci ve sporu o procesí při Božím Těle v Brně vzniklém mezi biskupem Tasem a farářem Svatojakubským.
Velký převrat ve smýšlení vyšší šlechty katolické vůči králi Jiřímu nastal na podzim r. 1465, když po dobytí nedalekého hradu Gornštejna papež Pavel II. obnovil půhon (papežem Piem II. vydaný) proti Jiřímu, „jenž se nazývá králem českým“. Katoličtí páni vedeni úhlavním nepřítelem Jiříkovým, Zdeňkem ze Šternberka, zapsali se proti králi na 5 let v jednotu Zelenohorskou.
Po vyhlášení půhonu vyslán byl do zemí Českých legát Rudolf, aby poddané krále Jiřiho vyvažoval z poslušenství a německá knížata s uherským králem Matyášem proti němu poštval. Nesnadné bylo pak postavení českého katolického duchovenstva, zejména klášterniků vůči králi Jiřímu, kterého ctili jakožto muže spravedlivého, ano jakožto svého velkého příznivce. Též konvent kláštera Třebického s opatem Matějem v čele véren zůstal Jiřímu. Psaliť opat Třebický Matěj, převor Komárovský Jan a převorové Kounický a Hradištský králi Jiřímu o klatbě a apelaci na koncil zvláštní list,[1] slibujíce mu sice veškeru pomoc, ale zároveň podotýkajíce, že papeži poslušností zavázáni jsou.
Král Matyáš již r. 1465 papeži pomoc proti svému bývalému tchánu a dobrodinci ochotné nabízel, však teprve na podzim příštího roku táhla vojska uherská proti moravským hranicím; ale náhlý vpád Turků přerušil na čas zlé úmysly Matyášovy.
Když dne 23. prosince 1406 papež, odsoudiv ve veřejné konsistoři Jiřího, jej za kacíře a zbavena důstojnosti královské prohlásil a všechny jeho poddané z přísah věrnosti a oddanosti vyvázal: katolická liga, spoléhajíc se na podporu krále Matyáše a císaře Bedřicha, pozdvihla prapor odboje proti králi Jiřímu. Zuřivá domácí válka započala. V pustošení vlasti své zvláště se
- ↑ Jihlavský archiv.