Něpr své děti na spolek v Bochovicich a Smil z Radyněvsi vzal své děti, svou ženu Dorotu a jeji sestru Kateřinu na spolek zboží, dvou mlýnů a lesa Osykovce, které mél po Bochovcovi v Radslavicích.
Sestry Dorota a Kateřina z Bochovic žily ještě r. 1464; toho roku zapsala Dorota svému synu Janovi ves Radslavice a spolčila se s nim na věno v Radyněvsi, začež Jan přijal matku a tetu na spolek vesnic Radyněvsi a Bojanova. — Mikuláš Něpr, kterého též Mikul. Bochovcem nazývali, držel mimo Bochovice jiné statky na Moravě i v Čechách; r. 1442 biskup olomoucký, Pavel z Miličina, zastavil jemu a jeho synům za 500 kop statek Jestbořice (v Chrud. kraji), r. 1446 jeho syn Jan Roh z Bochovic nabyl 1½ lánu v Uhřínově. Po smrti Něprově (okolo r. 1460) dědil Bochovice jeho syn stejného jména, který r. 1497 své zboži, vesnice: Pozdětín, Vlčetín, Roznětín (Hroznatín) a Bochovice vložil Zikmundovi Valeckému z Mírova, jenž vše to r. 1538 prodal Smilovi Osovskému z Doubravice.
Syn Smila Osovského z Doubravice, Burjan z Doubravice r. 1556 vložil ty vesnice Voldřichovi z Lomnice, čímž Bochovice spojeny byly s velkostatkem náméšťským. Od r. 1576 tvořily Bochovice se sousedními Batouchovicemi zvláštní stateček patřící k Náměšti, kterýžto pro vzdálenost velkostatek náměšťský r. 1881 za 50.000 zl. odprodal měšťanu jihlavskému J. Hellerovi.
Brancouzy,
lid říká Bransuze (do Bransuz), jmenovaly se původně Bransudy dle osob. jména Bransud.[1]
Osada leží na úpatí, v údolí řeky Jihlavky na pravém břehu a skládá se ze 2 částí: ze vsi a z baráků. Náves jest pravidelná; domy stojí do ulice průčelím při sobě, odděleny buď dvory neb zahradami. Grunty jsou ve vsi, baráky většinou v druhé části obce. (Obr. 80.) Před domy bývají zahrádky; stodoly jsou za rozsáhlým dvorem.
Obec čítá nyní 63 čísel a 345 obyv. a sice 13 domů (gruntů), 9 čtvrtláníků, 33 domků (chalup), 1 školu, 2 obecní budovy (nemocnici a pazdernu), 1 hostinec, 1 dům kupecký, 3 strážní domky.
- ↑ Na Znojemsku byla zaniklá osada Bransudice.
