Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/191

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


R. 1678 vykazuje se zde 1 celolán se 100 měrami, 1 třičtvrtělán s 75 měrami. 12 půllánú s 50 měr., 3 čtvrtlány s 25 měrami a 3 domkatí: jeden půllán byl pustý.

R. 1776 bylo zde 16 celolániků. avšak měli jen po 50 mér.; 1 pololánik. 6 čtvrtlániků a 10 domkařů. Rozděleni nové stalo se na statcích panství Brtnického r 1759 prý na žádost obci samých aby každý měl stejnoměrně. Lánici platili ročni daně 16 zl 23 kr., činže gruntovní o sv. Jiří 2 zl. 32 kr. 9 d. a tolik o sv. Václavě, odváděli 6 měr popela do salajky Brtnické (za měřici dostávali po 6 gr..) a na Štědrý večer 12 otepi listí (letiny) aneb 12 otepi slámy do ovčírny.

Robotovali od Jiřího do Václava 6 dni, od Vádava do Jiřího 5 dni párem každý týden. Obyčejně vozili dřiví V čas žní a senoseče místo páru koni pracovali 2 lidé pěší.

Celá obec dávala 25 slepic, 1 kuře a povinna byla spřísti 68 l. lnu; kdyby ho nebylo, platil každý celolanik 24 kr., pololánik 12 kr. a čtvrtlánik 6 kr. do důchodu. Domkaři měli robotu 1 den v tydni po cely rok, ženske každý 4. den v týdni: okopávaly a plely na poli, střihaly ovce atd.

Kdo konal pěší robotu, dostaval deně 1 libru chleba. Mlatcům dávala se 13. míra vymláceného obili: za to byli povinni obili zasiti a dati je do sypek.

Do Brtnice robotnici z Brancouz dostavili se v zimě o 10. hod., pak měli hodinu na zotavenou, načež pracovali do 4 hodin; potom byli propuštěni. V letě trvala robota jizdni od 10. hod. do 5. neb i 6. hodiny, mezi kterym časem byly dány 2 hodiny na krmeni neb paseni potahů na uhorech a strništích. Pěší robotníci o senách a o žních pracovali od 6. hod. ranni až do 7. hod. večerni.

Za rybolov platila obec ročně 4 zl. 3 kr.

Podobné povinnosti měly ostatni vesnice velkostatku Brtnického.

Stanice a vodárna železniční nalézají se na trati chlumské, mají však jméno Brancouzy–Brtnice.

Škola v Brancouzách připomíná se v r. 1809. Avšak byla to jen pobočka školy přibyslavské, později školy chlumské. Teprve r. 1868 dostala škola svoji budovu, nepatrnou chaloupku