jenž po 12 letech jej prodal Bohuňkovi z Hartvíkovic za 30 kop; r. 1376 přešel týž dvůr, ku kterému náleželo 2½ lánu, lesy a louky, trhem na Markvarta z Bochovic.
R 1377 Jan ml. z Mezříče, syn Benešův, chystaje se na výpravu do Vlach, Mezřické panství, ku kterému též patřily „Bochovičky“, postoupil svému strýci Janu st. z Mezříče. Bratr Jana ml. z Mezříče, Jindřich prodal svůj otcovský podíl v Bochovicich, jak jej držel s bratrem Jaroslavem r. 1398 bratřím Vaňkovi a Štědroňovi a jejich bratranci Mikulášovi z Bochovic s podmínkou, aby dědicové Vaňkovi v držení statku předcházeli dédicům Štědroňovým a Mikulášovým. Již dříve nakoupil Vaněk z Bochovic něco statku v Bochovicích: r. 1381 lán od Pešíka z Kozlova, r. 1390 ½ lánu od Václ. z Bochovic a ½ od Těmy z Bochovic. S bratrem Štědroněm koupili r. 1390 ves Bojanov od Katruše z Křižanova a spolčili se na ni s bratrancem Mikulášem (synem Markvartovým).
Vaněk věnoval své ženě na dvoře v Bochovicích (3¾ lánu) 45 kop gr.; protože za dluhy Jindřicha z Mezříče se zaručil, byl po jeho smrti r. 1406 pohnán Bludem z Králic pro 125 kop dluhu. Vaněk zemřel téhož roku, zanechav syna Jana, jemuž říkali „Trdlo“, který r. 1407 v Borovníku od Ješka z Křižánkova 2 lány zakoupil.
Dědic a společník statku Mezřického, Lacek z Kravař prodal r. 1409 s povolením panny Anežky, dcery po Janovi ml. z Mezříče, Jankovi, Stědroňovi a Mikulášovi z Bochovic ves Radslavice (Horní), les Osykovec až po cestu (zv. Příčnou) na hranicích opatství třebického. Jan a Štědroň koupili téhož r. ½ lánu poplatného od Blažka z Bochovic. Jan Trdlo z Bochovic věnoval své ženě Bětě na Borovníku, avšak r. 1415 přenesl to věno na „Kamenný“ mlýn pod Loučkou, koupený od Vrchoslava z Meziboří, který r. 1437 prodal a brzy na to zemřel. Pořadatelé jeho poslední vůle, Jan Lhotka z Dlužina, Jan z Benedina a Beneš z Kameničky, prodali ves Bojanov jeho zeti Smilovi z Radněvsi. O dědictví ostatní soudily se pozůstalé sestry Kateřina, vdova po Stoškovi a Dorota, manželka Smila z Radněvsi, se svým příbuzným, Něprem z Vojslavic. Na žalobu tímto r. 1437 podanou smluvili se mezi sebou tak, aby Mikuláš Něpr a jeho dědicové měli a drželi Bochovice se dvorem a vším příslušenstvím, Kateřina a Dorota aby držely ves Radslavice a, co mají v Bojanově. R. 1447 vzal
