sepsal „Monumenta pietatis“ obsahující církevní místní správy, čili církevní kroniku třebickou, Frant. Langřort (1727 — 1746), Jos. Gardeli (1746 — 1776), za kterého založeno místo zámeckého kaplana, Filip Zwach (1776— 1797), za něhož osamostatněny byly fary v Tmavě a Červ. Lhotě a nově zřízena fara u kapucínů, Jakub Dvořecký (1798 — 1814) od r. 1784 správcem fary na Jejkově, pilný sběratel místní historie, Alois Altmann (1827—1854), Jan Janoušek (1854 — 1873), horlivý vlastenec, vzdal se fary a r. 1886 v Brně, od r. 1899 nynější farář a děkan Matěj Nevoral, jehožto přičiněním důkladná oprava kostela, jak zevnější tak
vnitřní, provedena byla.
K duchovní správě sv. Martina jsou přiděleny: Vnitřní město Třebíč, předměstí Horka a Stařečka, Hluchý a Janův mlýn, Borovina a ves Řípov.
R. 1900 bylo ve farnosti 5060 kat., 65 ak. a 243 židů.
K záduši sv.-Martinské fary náleží celá trať „Radostín“ ve výměře 79•3 ha., dřívější to majetek literátského kůru. R. 1630 nařídil Rud. hr. z Valdštejna, aby farář a kůr polí každoročně střídavě užívali, což provedeno v ten způsob, že sousedům dány pole na 55 dílů roztříděné do nájmu, ze kterého každý po 12 gr. bílých o sv. Jiří a Václavě střídavě faráři a kůru platili. R. 1687 konsistoř olomucká rozhodla, že výtěžek patři jediné faráři. Desátky brali faráři ze všech osad náležících ku panství, také z osad městu poddaných: Ptáčova a Kracovic.
Matriky založené r. 1635 vedeny byly latinsky do r. 1754, pak do r. 1769 česky, potom opět latinsky, od r. 1785 německy a od r. 1867 česky.
Sídlem děkanství stala se Třebíč za faráře Vojt. Keila r. 1671 ; přiděleny byly sem fary: Třebická, Vladislavská, Kamenická, Rudíkovská, Náměšťská, Heraltická, Opatovská, Stařecká, Čáslavická, Roketnická, Valečka a Dalešická; roku 1778 patřily sem fary: Třebická, Stařecká, Roketnická, Opatovská a Heraltická a 2 kaplanství lokální : Vladislavské a Čáslavické. R. 1786 vyloučena byla fara Opatovská, r. 1788 fary Stařecká, Roketnická, lokální kaplanství Čáslavické a fara Heraltická, za to přivtěleny nově zřízené fary : u Kapucínů v Třebíči, v Červené Lhotě, fara Přibyslavická, kurácie v zámku a lokální kaplanství : Benetické, Trnavské a Střížovské.